Luhacovice nejsou jen lazne. Na plose mestske pamatkove zony, ktera se tahne v delce dvou kilometru od nadrazi pres Masarykovu tridu az k lazenskemu parku, se nachazi 30 nemovitych kulturnich pamatek zapsanych v Ustrednim seznamu kulturnich pamatek Ceske republiky. K nim se pridava unikatni archeologicka lokalita — slovansky mohylnik na kopci Obora.
Pamatkova zona byla vyhlasena jako ochrana jedinecneho urbanistickeho celku, v nemz se prolina secesni architektura Dusana Jurkovice, klasicistni a barokni vily, lazenske pavilony i sakralni stavby. Celkem 92 procent chranenych budov v jadru zony je dodnes ve vlastnictvi Lazni Luhacovice, a. s., a stale plni svou puvodni funkci — lecebnou, ubytovaci, spolecenskou. Prave tato autenticita vedla k nominaci lazenskeho centra na zapis do Seznamu svetoveho dedictvi UNESCO.
Slovensky architekt Dusan Samo Jurkovic (1868–1947) vtiskl Luhacovicim jejich nezamenitelnou tvar. Mezi lety 1902 a 1903 zde navrhl radu staveb v jedinecnem stylu, ktery byva oznacovan jako lidova secese — spojeni moravskeho a slovenskeho folkloru s principy moderniho Art Nouveau. Dodnes se v Luhacovicich dochovalo osm jeho pamatkove chranenych staveb.
Adresa: Lazenske namesti 109 | Rejstr. c.: 20965/7-1972
Symbolicke centrum Jurkovicovy tvorby v Luhacovicich. Lazensky dum s bohate zdobenou fasadou a pametni deskou stoji primo na Lazenskem namesti a je vychodnim bodem pro prochazku po Jurkovicovych stavbach. Prave zde se soustredila nominace na UNESCO.
Adresa: Lazenske namesti 126 | Rejstr. c.: 10453/7-8500
Roubena vila navrzena Jurkovicem jako rekreacni objekt. Jeji folklorni vyzdoba a drevene konstrukce predstavuji jeden z nejcistejsich prikladu lidove secese v laznich.
Adresa: Leose Janacka 238 | Rejstr. c.: 38589/7-1975
Vyrazna stavba na severnim okraji lazenskeho parku, pojmenovana podle nedaleke studanky Jestrabi. Jurkovicova vila s lavkou a charakteristickymi drevenymi prvky tvori severni hranici navrhovane zony UNESCO.
Adresa: Leose Janacka 97, 124, 320 | Rejstr. c.: 32562/7-1971
Rozsahly komplex zahrnujici vodolecbu, satny, bazen a raselinove lazne. Jurkovicovo pojeti spojilo funkcni hygienu s estetickym prozitkem — drevene kabiny a pavilony dodnes slouzi lazenskim hostum.
Adresa: Betty Smetanove 388 | Rejstr. c.: 44170/7-8918
Lazensky pavilon pojmenovany podle pastyrske sekery — vlasky. Stavba z roku 1902 patri k mensim, ale architektonicky nejpuvabnejsim Jurkovicovym realizacim v Luhacovicich.
Adresa: Dr. Palka Blaho 361 | Rejstr. c.: 101678
Lazensky dum urceny k inhalacni lecbe. Jurkovic jej navrhl jako funkcni zdravotnicke zarizeni s typickou secesni vzdobou. Chranenou pamatkou se stalo az v roce 2005.
Adresa: Lazenske namesti 427 | Rejstr. c.: 29250/7-8869
Drobna stavba u tenisovych kurtu v lazenskem parku. I na sportovnim pavilonu Jurkovic uplatnil svuj typicky ornamentalni rukopis.
Adresa: Lazenske namesti 308 | Rejstr. c.: 36144/7-1976
Lazensky dum nesouci jmeno ceskeho skladatele. Stavba z Jurkovicova tvurciho obdobi kombinuje rekreacni a lecebnou funkci s vyraznou architekturou.
Kolem Jurkovicovych dominant vyrostla na prelomu 19. a 20. stoleti rada vil, ktere dotvareji raz lazenskeho mesta. Kazda nese vlastni jmeno, pribeh a architektonicky charakter.
Adresa: Lazenske namesti 95 | Rejstr. c.: 46951/7-8966
Vila s muzeem lazenstvi a lavkou. Nachazi se primo v centru Lazenskeho namesti a predstavuje historii luhacovickych lazni od jejich pocatku.
Adresa: Masarykova 211 | Rejstr. c.: 12033/7-8474
Elegantni vila na Masarykove tride chranena od roku 1992. Typicky priklad lazenske vilove architektury konce 19. stoleti.
Adresa: Masarykova 180 | Rejstr. c.: 12035/7-8484
Sousedka Svetlany na Masarykove tride. Vila z prelomu stoleti zachovava puvodni dispozici a fasadu.
Adresa: Masarykova 209 | Rejstr. c.: 100111
Vila s oplocenim chranena od roku 2003. Pojmenovana podle moravskeho regionu Hana, odkud prijizdela znacna cast lazenskych hostu.
Adresa: Leose Janacka 269 | Rejstr. c.: 12036/7-8489
Pojmenovana po svem prvnim majiteli. Vila v ulici Leose Janacka patri k okruhu staveb chranenych od roku 1992.
Adresa: Leose Janacka 270 | Rejstr. c.: 29249/7-8871
Sousedni vila Pracneru na teze ulici. Chranena od roku 2000, zachovava puvodni architektonicky charakter.
Adresa: Ces. armady 395 | Rejstr. c.: 12037/7-8465
Vila v jizni casti pamatkove zony, nesouci lidovy nazev. Chranena od roku 1992.
Adresa: Holubyho 384, Prazska ctvrt | Rejstr. c.: 18430/7-8062
Stoji v Prazske ctvrti, mirne stranou hlavniho lazenskeho jadra. Nazev odkazuje na biblicky Emaus.
Adresa: Lazenske namesti 170 | Rejstr. c.: 47106/7-8965
Lazensky pavilon s lavkou primo na Lazenskem namesti. Nazev odkazuje na puvodni ruzovou barvu fasady. Pamatkou od roku 2001.
Velke lazenske budovy tvori pater Luhacovic. Bez nich by mesto nebylo laznemi.
Adresa: Lazenske namesti, st. 144 | Rejstr. c.: 101626
Dominanta Luhacovic. Komplex zahrnuje Velkou kolonadu, Malou kolonadu a halu Vincentky. Monumentalni stavba z roku 1947 od architekta Obratila nahradila starsi Jurkovicovu kolonadu. Chranenou pamatkou se stala az v roce 2005.
Adresa: Lazenske namesti 127 | Rejstr. c.: 101624
Centrum spolecenskeho zivota lazni. Konaji se zde koncerty, plesy a kulturni akce. Chranen od roku 2005.
Adresa: Masarykova 152 | Rejstr. c.: 12042/7-8479
Lazensky pavilon na Masarykove tride. Funkcionalisticka stavba predstavuje modernejsi vrstvu lazenske architektury. Chranen od roku 1992.
Adresa: Masarykova 288 | Rejstr. c.: 12034/7-8485
Lazensky pavilon pojmenovany podle posvatne hory Beskyd. Chranen od roku 1992.
Adresa: Dr. Palka Blaho 289 | Rejstr. c.: 101654
Komorni divadlo v srdci lazenskeho arealu. Kazdorocne zde probiha festival Janacek a Luhacovice. Chraneno od roku 2005.
I v lazenskem meste maji sve misto kaple, krize a bozi muka — pripominky hlubsi duchovni tradice kraje.
Adresa: Dr. Palka Blaho, st. 149 | Rejstr. c.: 19621/7-1977
Novogoticka kaple z 19. stoleti stoji v severni casti lazenskeho parku. Zasvecena svate Alzbete Durynske, patronce nemocnych a chudych — prilehava volba pro lazenske mesto.
Adresa: Masarykova 76 (soucast zamku) | Rejstr. c.: 22925/7-1969
Barokni kaple zasvecena svatemu Josefovi je soucasti zameckeho arealu. Vznikla behem prestavby zamku rodem Serenyiu v letech 1730–1738.
Adresa: Leose Janacka, svah pod Jestrabim, pp. 649/8 | Rejstr. c.: 40872/7-1983
Kamenna bozi muka na svahu pod vilou Jestrabi. Drobna sakralni stavba pripominajici nabozkenskou tradici kraje.
Adresa: Masarykova 76 (zamecky areal) | Rejstr. c.: 22925/7-1969
Barokni socha patrona hospodarstvi stoji v zameckem arealu. Soucast pamatkove chraneneho celku zamku.
Adresa: Masarykova 76 | Rejstr. c.: 22925/7-1969
Luhacovicky zamek je jednou z nejstarsich staveb ve meste. Puvodne renesancni tvrz, kterou rod Serenyiu prestavil v baroknim slohu v letech 1730–1738. Serenyiove vladli Luhacovicim temer tri stoleti a zasadne ovlivnili rozvoj mesta i lazni.
Zamecky areal zahrnuje hlavni budovu, kapli svateho Josefa a sochu svateho Gottharda. Dnes slouzi jako sidlo mestskeho uradu a kulturni centrum. Na zameckem nadvori se konaji letni koncerty a spolecenske akce.
Wikipedia | Vice o Serenyiich: Rod Serenyiu — slechtici, kteri vladli Luhacovicim 300 let
Adresa: Lazenske namesti, pp. 839/6 | Rejstr. c.: 29620/7-1978
Pomnik zakladatele modernich Luhacovic. MUDr. Frantisek Vesely (1862–1923) premenil ospale mestecko ve svetove zname lazne — prave on privedl architekta Jurkovice a prosadil vystavbu kolonady, hotelu i infrastruktury. Pomnik stoji na Lazenskem namesti jako vyraz vdecnosti mesta.
Adresa: svah za Inhalatoriem, pp. 673/1 | Rejstr. c.: 28562/7-1979
Bronzova busta genialniho skladatele, ktery v Luhacovicich nalezel inspiraci pro sva nejslavnejsi dila. Prave zde potkal Kamilu Stosslovou, muzu svych pozdnich oper. Busta stoji na svahu za Inhalatoriem, v tichu lazenskeho parku.
Adresa: Dr. Veseleho 468 | Rejstr. c.: 101728
Funkcionalisticka budova posty z mezivalecneho obdobi. Chranena od roku 2006 jako priklad kvalitni verejne architektury prvni republiky.
Adresa: Dr. Veseleho 178 | Rejstr. c.: 29247/7-8873
Historicka vila slouzici jako lekarna. Chranena od roku 2000.
Adresa: Ces. armady 265 | Rejstr. c.: 10448/7-8503
Zbytky kamenne stavby vinarny ve folklornim stylu. Puvodne slouzila jako moravska vinarna a spolecenske misto. Chranena od roku 1992.
Na kopci Obora (386 m n. m.) severozapadne od mesta se rozklada slovansky mohylnik — pohrebiste z 9. stoleti, tedy z doby Velke Moravy. Puvodne citalo az 60 mohyl, dnes je viditelnych 49.
Mohylnik objevil ucitel Jakub Balhar. V letech 1921–1922 zde provedl systematicky vyzkum archeolog Inocenc Ladislav Cervinka na naklady Statniho archeologickeho ustavu — otevrel 40 mohyl. Nejbohatsi nalez predstavoval hrob valecnika: hlinena nadoba s vlnovkami, zelezna sekera, nuz, ostruhy, sponky a prezky, zelezny srp a kovani z dreveneho vederka.
Mrtvi byli ukladani na urovni terenu i do hlubokych jam, hlavou k zapadu a nohama k vychodu. Nektere mohyly obsahovaly spaleniste nebo sikmo zatlucene kuly.
Rejstr. c.: 16568/7-1984 | Wikipedia | Podrobneji: Mohylnik na Obore — 1 100 let stare tajemstvi Luhacovic
Vetsina pamatek se nachazi v okruhu 500 metru od Lazenskeho namesti a je volne pristupna zvenci. Prohlidku doporucujeme zacit u kolonady, pokracovat kolem Jurkovicova domu na sever k Jestrabi a Inhalatoriu, pak se vratit pres Spolecensky dum k zamku. Na mohylnik na Obore vede turisticka stezka z centra — cesta trva priblizne 30 minut.
Interaktivni mapu vsech pamatek najdete na: Mapa kulturnich pamatek Luhacovic
Karel Kadlcik · Luhacovice.cz