Reklama
Reklama

Články

Velikonoce

21. 3. 2005

Velikonoce jsou svátky, které jsou spojovány s jarem. Pohanské národy slavily v těchto dnech svátky přírody, plodnosti. Naproti tomu křesťané oslavují v tomto období Kristovo zmrtvýchvstání, které je symbolem nového života.  Velikonoce nepřipadnou na pevně ...

Velikonoce jsou svátky, které jsou spojovány s jarem. Pohanské národy slavily v těchto dnech svátky přírody, plodnosti. Naproti tomu křesťané oslavují v tomto období Kristovo zmrtvýchvstání, které je symbolem nového života.  Velikonoce nepřipadnou na pevně stanovené datum, ale Neděle velikonoční je vždy první (předcházející) nedělí po dni, kdy je měsíc v úplňku po 21. březnu ( jarní slunovrat ). Velikonoční neděli předchází 40 denní období půstu, kdy by se měli lidé zklidnit, zamyslet.  Po celou postní dobu se dříve nesměla nosit červená barva ani konat žádné zábavy, či svatby.

Poslední týden před velikonocemi se nazýval pašijový. Po celý tento týden se nemá nikomu nic půjčovat. Začíná Květnou nedělí, která připomíná slavnostní vjezd Ježíše do Jeruzaléma. Po Květné neděli začínali naši předkové s úklidem a čištěním domácností.  Středě před Zeleným čtvrtkem se říká Škaredá, v tento den má být také bohatší večeře, aby lidé snáze překonali následující dny půstu. V tento den se nemáme na nikoho škaredit ( zlobit ), jinak budeme zlostní každou středu v roce. Na Zelený čtvrtek se v našich kostelech až do vzkříšení odmlčí zvony a budou nahrazeny hrkači.  Měla by se jíst pouze zelená strava ( aby si člověk zachoval zdraví ). Hospodyně by měla před východem slunce zamést dům a smetí vynést ven co nejdál, aby se v domě nedržely blechy.  Velký pátek je dnem přísného půstu, lidé si mají připomenou utrpení Ježíše na kříži.  Časně ráno by měli lidé sejít k potoku a v něm se umýt, aby zůstali zdraví, někdy se na Velký pátek mění voda v horských pramenech ve víno, otevírají se poklady. V tento den by se nemělo prát prádlo a ani hýbat se zemí ( pracovat na poli ).  Na Bílou sobotu přichází věřící k hrobu Ježíše a modlí se. V tento den se má potřást stromy, aby se probudily k životu. Noc ze soboty na neděli by měla správně začínat po západu slunce a končit před svítáním. Velikonoční neděle je oslavou vzkříšení Ježíše a je největším církevním svátkem. V tento den se žehnají velikonoční pokrmy. Nemá se zametat, mýt nádobí, šít, čistit boty.

Na velikonoční pondělí chodí chlapci s pomlázkou. Šlehá se proto, aby děvčata zůstala zdravá, pilná a veselá po celý rok.Hospodář vyšlehal čeládku, aby nebyla líná, kráva se šlehala, aby se brzy otelila, vdaným ženám pomlázka vyhání zlý jazyk, klevetnice by měly při šlehání pamatovat na očistec. Šlehaly se i ovocné stromy, aby měly lepší úrodu.Hlavním symbolem velikonoc je beránek, který se v křesťanské tradici stal symbolem Božího Beránka.

Velikonoční zajíček symbolizuje štěstí, plynoucí čas, krátkost života je označován za toho, kdo přináší vajíčka. Vajíčko je symbolem daru a bývá krásně malované. Proč zrovna vejce?

Podle pověsti o tom, jak Ježíš ze svatým Petrem chodili po světě a při svých cestách došli do jednoho statku. Poprosili selku o jídlo. Ta však doma neměla vůbec nic. Poté uslyšela kdákání slepice, která zrovna snesla vejce. Toto vejce jim připravila. Když chtěla po jejich odchodu vyhodit skořápky, zjistila, že se proměnily ve zlato. V minulosti byla vajíčka zdobená nápisy, které vyjadřovaly různá přání a tužby např.

Nebudu sa vdávat, budu čekat ešče, já čem bych sa vdávala, dyž ňa nikdo nechce.

Nepij, Joško, gořalénku, stratíš gatě, košulénku.

 

 

 

 

Autor: Luha info

Mohlo by vás zajímat