Reklama
Reklama

Články

Sezona luhačovického skikrosaře Čecha se teprve rozjíždí

J. Čech při své disciplíně (ve žluté přilbě)
J. Čech při své disciplíně (ve žluté přilbě)

16. 1. 2020

Jednou z nejznámějších luhačovických sportovních osobností posledních let je skikrosař Jiří Čech, mimo jiné vítěz MČR, Českého poháru ve skikrosu a také Světové univerziády v Almaty. Jak prozradil při krátkém rozhovoru pro Luhačovické noviny, jeho letošní sezóna je ale hodně ovlivně tím, že sportovec v běžném životě po úspěšném studiu architektury nastoupil do zaměstnání. V půli ledna tak musel konstatovat, že v aktuální sezóně zatím ostrý závod ještě neabsolvoval, což se ale mělo záhy změnit. Závody jej ovšem čekaly a to nejen v roli jezdce, ale i trenérské pozici. Že se i přes pracovní vytížení skikrosu rozhodně nevzdává, konec konců dokládá, že nevynechal ani předsezónní přípravu, která začala už v létě 2019. Jak vypadala?

 

Přípravu na závodní lyžařskou sezonu jsem zahájil v červenci, kdy jsem společně s reprezentačním týmem měl soustředění na francouzském ledovci  Les Deux Alpes. Kromě samotného lyžování jsme dva týdny pracovali na fyzičce, která v nadmořské výšce 3600 m.n.m dávala pěkně tělu zabrat. Po soustředění jsem se připravoval formou suchého tréninku až do prosincového lyžařského soustředění na rakouském ledovci Pitztal.

Dokončil jste studia a věnujete se zaměstnání. Můžete ho přiblížit a zhodnotit, jak se to dá se sportem na Vaší úrovni skloubit?

Je to boj! (Směje se.) Ale doufám, že až se zaběhnu a projdu pár projekty v našem architektonickém ateliéru Atelier-r, budu si moct práci lépe rozvrhnout a zbude i čas na soustředění a závody. V podzimní části tréninkového plánu jsem byl ve zkušební lhůtě a tak se týdenní soustředění a úvodní závody světového poháru nedaly skloubit s prací. 

 

Jaké závody Vás v nejbližší době čekají a jaké máte pro tuto sezónu cíle?

Pro letošní sezonu mám v plánu s ohledem na časové možnosti: závod Světového poháru v německém Feldbergu, podniky Evropského poháru v německém Grasgehrenu, rakouském středisku Reiteraml a v domácí Dolní Moravě. Chci jet všechny závody Českého Poháru a mistrovství ČR. Zároveň jsem se stal i členem trenérského týmu pro republikovou Zimní olympiádu dětí a mládeže, konanou v lednu v Karlovarském kraji. Mezi účastníky je i nastupující generace skikrosových jezdců z Luhačovic. 

 

Jak se vyvíjí Vaše  spolupráce se národním týmem?

Nadále s ním spolupracuji jako člen reprezentačního týmu, kdy mám vyjeté body pro start na Světovém poháru. Tým převzal nový mladý trenér, a tak doufám, že to bude vzpruha pro celý český skikros. 

 

Měnil jste pro přicházející sezonu třeba nějak vybavení?

Výbavu jsem obměnil a jezdím momentálně na lyžích Elan,  jedny mám dokonce po kanadském medailistovi z ZOH v Pchjongčchangu. Závodím dohromady na třech párech.

Co považujete za své silné stránky při závodních jízdách a kde vidíte rezervy? 

Při volném ježdění mohu říci, že s novým vybavením - lyže, lyžáky se mi do jízdy dostal podstatně větší cit a tak se i moje lyžařské dovednosti posunuly. Při samotném závodění jde ale cit stranou a jako hlavní svou rezervu v kritickém uvažování, kdy a jak zaútočit a nebo kdy zase vyčkat na vhodnou příležitost. To je asi základ pro skikros a závodění ve čtyrech, být vždy včas na správném místě a postoupit tak dál ve vyřazovacích jízdách. 

Dlouhodobější cíl bude asi kvalifikovat se na olympiádu v Pekingu, která se koná za 2 roky, ne? Čeho pro účast musíte dosáhnout - jaká jsou kritéria a myslíte, že to vyjde?

Obávám se, že tento cíl už se mi naplnit nepodaří. Kritéria jsou totiž velmi těžká, na ZOH se kvalifikuje pouze 32 nejlepších jezdců podle pořadí ve světovém poháru a k tomu je potřeba celý seriál Světového Poháru absolvovat a ještě všude bodovat. 
Závody mají teprve přijít, ale byl jste si tuto zimu někde jen tak rekreačně zalyžovat? Jak jste si to užil?

Přes Vánoce jsem se dostal na Slovensko do lyžařského areálu Jasná, kde jsem jsem jezdil jako malý kluk a musím říci, že se tam toho hodně změnilo a kdyby vyšlo počasí, tak bych si to i užil. Poté, co jsem projezdil velké množství středisek, jak ve světě, tak v evropských Alpách mohu říci, že i menší česká střediska jako např. Dolní Morava mě opravdu nadchnou jak lyžařsky, tak architektonicky a rád se tam vracím. 

 

 

Autor: Nikola Synek

Mohlo by vás zajímat