Reklama
Reklama

Články

„Koncertů přibývá a nahráli jsme teď i první singl,“ těší kapelníka mladé rockové skupiny Horizont Jana Černockého


26. 3. 2019

Nejen Luhačovickou kulturní scénu chce oživit mladé hudební uskupení nazvané Horizont. O této rockové kapele a její hudbě i o své osobě nám více prozradil kytarista a kapelník v jedné osobě Jan Černocký. Jaké je další složení kapely?

Na postu zpěváka se vystřídaly dvě tváře. Zprvu s námi zkoušel šikovný Filda Uličník. Osobní záležitosti ho ale donutily k odchodu. Netrvalo dlouho a uvolněného místa frontmana se ujal rázný, rockovější hlas Lukáše Fojtů. Za bicí usedl od prvopočátku můj dávný kamarád Kuba Zvoníček, s kterým do kapely přišel nevídaně nadaný a mladý kluk David Maryáš. Na postu baskytaristy je zkušený Milan Slovák. Právě Milan byl hlavní strůjce mého snu, který později dostal název Horizont. Dohromady jsme se dali asi před dvěma lety.

Vystupoval někdo z členů Horizontu předtím už v jiných formacích?

Vystupovali všichni členové. Já asi nejméně z kluků (smích). Kuba, David a Lukáš mají zkušenosti ze zábavových kapel. Milan vystřídal spousty kapel, kdy se jednalo o více méně amatérské formace. Ovšem jeho poslední kapela Levitate byla už profesionálním uskupením. Tato formace má za sebou koncertní šňůru po celé republice, jako předskokan hvězdné slovenské kapele DESmod.  

Proč jste jako skupina zvolili právě název Horizont?

Protože chceme doletět až za Horizont (smích)… né tak už to začíná u textů. Vždycky říkám, že je v nich spousta “vícerosmyslů“. Každý si najde své. Asi takto, kdo se kdy dostal v životě až na vrchol? Nikdo. Když nějaký mezník (horizont) v našem životě přijde, tak zase rychle odejde a my se ženeme dál a až zpětně si uvědomujeme, že jsme ho prošvihli…A zase dál vidíme horizont před sebou, který chceme zdolat. Tak třeba právě proto Horizont.

Jak byste konkretizoval, co vlastně hrajete za muziku? A které kapely považujete za inspiraci?

Tak v tom, doufám, je naše síla. Nespadáme totiž ani úplně do metalu, ani úplně do klasického rocku. Hardrock je nám asi nejbližší. Ve spoustě věcech se objevují riffy z tvrdých kytar, ale taky si pohráváme s klasickými, čistými zvuky. Budu mluvit za sebe, že hlavní inspirací je mi Škwor, Arakain, Zoči Voči a další a další. Z těch za hranicemi hlavně Iron Maiden, na kterých jsem vyrůstal a všichni členové Horizontu taktéž. 

Zpíváte česky, neuvažovali jste i o písních v angličtině?

Absolutně ne! Já se nechci nikoho dotknout, ale prostě mi to nějak nesedí. Vždyť čeština, je krásný jazyk a hlavně náš! To, že neumím dostatečně dobře anglicky, je věc druhá (smích). Ani česky vlastně moc dobře neumím (smích). Ne, tak prostě cítím, že takto je to správně…

 Můžete přiblížit vlastní tvorbu?

Tvorba se odvíjí od problémů dnešní společnosti. Nebudu říkat všechny texty, ale např. song s názvem Hlavou proti zdi, který se chystáme vypustit, mluví jasně a srozumitelně o tom, jak půjdeme jiným směrem, něž ostatní. Myslím si, že to vystihuje přesně tvář Horizontu. Této problematiky se dotýkají i skladby Co bude dal..?, Občas se to stává a Nezvaná návštěva... Kdo by chtěl vědět více, tak plánujeme ke každé vydané skladbě vyhranit speciální sekci na našich webových stránkách, kde se lidé dočtou o songu více informaci. Ať už k textu, tak i o hudební stránce.

Kdo píše texty, jak písně vznikají?

O texty se v kapele starám já, ale kluci mi pomáhají. Prvopočátek píšu doma a ladí se to potom na zkouškách. Někdy mi až naskakuje husí kůže, co dokáže celá kapela udělat s mým nápadem a jak se kluci do toho hrnou.

Předpokládám, že hrajete mimo vlastní tvorbu i některé převzaté písně…?

Stálicí v našem playlistu je skladba od kapely Škwor s názvem Kolikrát. Řekl bych, že se k nám hodí jak po hudební, tak i po textařské stránce. Dál máme vždy kolem jedné, či dvou písní, které se odvíjí od vystoupení na dané akci.

Kde a jak často zkoušíte?

Zkoušíme často. Na to, že Milan a Lukáš studují v Brně, tak zkoušky bývají i dvakrát týdně. Někdy si i lezeme krkem, jelikož spolu trávíme dost času. Ale je vidět, že o to víc jsou kvalitní ty nápady a songy. Když si vzpomenu, jak jsme zkoušeli někde na půdě před dvěma roky, tak se musím smát. Teď už půdu vystřídala ZUŠ, která má kvalitní zkušebnu pro kapely.

Jak jste se dostal k muzice Vy osobně? 

Já osobně jsem se dostal k muzice ve svých 4 letech dětinskou větou: ,,Mami, chtěl bych hrát třeba na kytaru!“ Skladby střídaly etudy a mezitím moji kamarádi s bráchou hráli venku fotbal. Ach jo, jak já plakal, že to dělat už nechci. Dneska díky své mamce miluju hudbu a můžu dělat, co mě opravdu baví. Všechno to tak asi mělo být.

Jak je to s nástrojem, co máte teď za kytaru, to asi nebude ta první, že?

Mou vlastní první kytaru jsem dostal, po dvouletém hraní a mám ji do dnes. Na druhou jsem si musel pak sám našetřit z kapesného. Na ZUŠ jsem chodil několik let a dodělal první stupeň. Do hudební nauky jsem se tam ale moc nehnal, což můžu říct s odstupem času, byla chyba. Na učitele místní ZUŠky si rozhodně nemůžu stěžovat. Měl jsem na ně štěstí a vždy mi dost pomohli.

Začínal jste, počítám, hrát ale na nejdřív „španělku“ a pak teprve přešel na elektrickou kytaru. Jak to probíhalo a jaký je vůbec v hraní na španělku a na elektriku rozdíl?

K elektrice jsem  se dostal asi v 11 letech. Z pohledu zvuku a efektů je elektrika jednodušší v tom, že snáz dosáhnete zajímavého zvuku, který  může být jedinečný a charakterizovat právě vaši tvorbu.

S tím, jak jste hrál další roky, postupně přicházela určitě i první vystoupení. Pamatujete si na to své úplně první? Asi nějaký koncert pro rodiče v rámci ZUŠky, že?

Na začátku byly samozřejmě nějaké besídky, vystoupení se ZUŠ v Lázeňském divadle. A první takové rockové vystoupení bylo pak s kapelou ze ZUŠky v luhačovickém zámeckém parku.

Já osobně jsem Vás zaznamenal před 5 lety co by loučícího se deváťáka na tradiční závěrečné deváťácké školní akademii ZŠ Luhačovice. Tam jste taky dali dohromady se spolužáky kapelu a předvedli jste pěkný rockový nářez, myslím, že na akci tohoto typu opravdu nevídaný. Jak na ono vystoupení vzpomínáte?

No vzpomínám na něj strašně rád, ohlas to mělo obrovský. Ale „..čas letí kolem dál a dál“, jak teď zaznívá v jedné z našich písniček, nazvané Vzpomínky. Další roky po tom jsem slýchával, že takovou akademii, jako byla ta naše, opravdu neměl nikdo. Je to asi věc názoru, nicméně jsme si ji tehdy každopádně strašně užili. A to právě i s Milanem, který teď taky hraje v Horizontu. A už tehdy jsme se nějak rozešli s tím, že se jednou potkáme třeba v další kapele.

Teď už máte publikum asi hodně jiné,  než na nějaké školní akademii. Vystupovali jste například už na koncertě ve Slavičíně, v programu, kde nechyběl ani David Koller a slovenská formace DESmod. Jak jste si to užili?

No fantazie! Tam jsem pochopil, že to je to, co chci dělat. Velké podium, show, všechno super! Musím pochválit pořadatele. Jinak můžu asi prozradit, že i tento rok vystoupíme na stejné akci pořádané ve Slavičíně na přelomu školního roku a prázdnin. Tentokrát zahrajeme po známé kapele Mirai. Takže se na Vás těšíme. Přijďte na Mirai a taky na Horizont. Vystoupení se uskuteční 29.6. opět ve slavičínském zámeckém parku.

To vystoupení Horizontu na stejném místě před rokem  bylo asi dosud největší že?

Tak, bylo to velké. Vlezli jsme se i na billboardy po celém Zlínském kraji, což je super!

A kde Vaši kapelu mohou lidé vidět na živo v blízké době?

Nejbližší akce nás čeká v Napajedlích 27. Dubna. Pak následují Hradišťské piváky 25. května. Akce přibývají, což je super.

Chystáte také nahrávku a klip – co je to za skladbu, jak a kde nahrávka vznikala a kde bude k vidění a slyšení?

Skladba s názvem Hlavou proti zdi vznikala ve studiu Pavla Březiny ve Štípě. K Pavlovi můžu říct jen super chlap, pohodář. Všechno co jsme si vymysleli, nám zrealizoval. Skladba bude ke slyšení na našem oficiálním YouTube kanálu koncem března. O klipu se uvažuje. Uvidíme podle reakcí.

Jako laik se zeptám, na kolik vlastně takové nahrávání singlu přijde a kde se na to v začínající kapele vezmou peníze?

Jo s financemi je to složitější a to ještě více u kapely, která je mladá a téměř nikdo ji nezná. Nějaké koncerty byly, ale z těch to uhradit nelze. Proto jsme oslovili hrstku firem z bližšího okolí Luhačovic, vlastně i vzdálenějšího, a ty nám pomohly. Ať už jde o Vincentku, či firmu Krajči, tak se zapojil bazar XSO, doprava TomTransport, pivovar Hrádek, Kalada Luhačovice a další, za což moc díky! Tyto firmy nám pomohly a jsou našimi sponzory.

Vy sám hrajete nejen v kapele, ale taky házenou za Luhačovice, že…? Jak se daří tam a který máte post? 

V Házené hraju spojku. Házena kdysi byla u mě i před kytarou. Nemůžu říct, že první..protože první byla přítelkyně (smích). Řekl bych, že teď ale prožíváme takové krizové období…samozřejmě myslím s házenou (smích). Celkově jsme se sice posunuli, jsme starší a zkušenější, ale občas to skřípe. I mně osobně se nedaří úplně, jak bych si představoval. Snad se zvedne výkonnost i morálka. Snažím se ale nevynechávat tréninky a jít příkladem ostatním.

Je těžké skloubit sport s fungováním v kapele?

Kdysi bylo. Hrával jsem v Brně vyšší soutěže a moc se to nedalo. Pár nabídek od kapel jsem odřekl právě kvůli házené. Prostě bych to nedal z Brna dojíždět a do toho hrát v kapele. Nicméně jsem trochu odsunul házenou a začal se věnovat právě kapele a kytaře. Když byl čas, tak jsem ale hrál i v Brně.

Co děláte jinak, tipuji že s tím Brnem bude asi spojené studium?

Ano. Čeká mě ještě dodělat si maturitu v Brně na Střední technické a ekonomické škole. Pak bych chtěl ještě zamířit na výšku. Do toho samozřejmě dělám nějaké brigády a snažím se věnovat sportu a hudbě.

Na kolik se daří s kapelou Horizont oslovit publikum?

Řekl bych, že jsme vsadili na jednu kartu a vypadá to zatím slibně, nicméně, ať lidi rozhodnou, jestli ten Černocký se svou bandou má šanci uspět. Zatím máme pozitivní ohlasy. Na facebookových stránkách se lidi dívají na naše příspěvky, sledují naše fotky na instagramu a i webovky jsou navštěvovány. Tak teď se snad zavděčíme singlem, který nezkalme.

Proč singl vydáváte až teď, když už fungujete dva roky?

Jelikož jsme nechtěli, aby lidé dostali od kapely nějakou “fušeřinu“ , tak jsme pozdrželi vydávaní songů, aby dostali to nejlepší, co v nás je. Sehrávali jsme se, pilovali jsme detaily, selektovali jsme věci a všechno rozebírali. Hlavou proti zdi jsme hráli snad rok stále dokola. A jak jsem pak seděl ve studiu a poslouchal jsem to, říkal jsem si, že to stálo za to. Snad i lidé pochopí, proč to bylo právě tak! 

Jak byste lidi přesvědčil, aby si na Vaši kapelu zašli nebo se podívali aspoň na vaše stránky www. horizontofficial.cz nebo facebookový profil kapely?

Myslím, že jsme fajn parta mladých kluků, co chtějí udělat hlavně lidem radost. Kluků, kteří milují to, co dělají! Myslím si, že nejvíc všichni v kapele mají rádi koncerty. Mají rádi lidi, co stojí pod podiem a dívají se na naši show. Takže kdo si jen trochu myslí, že naše práce dává smysl, tak ať mrkne na stránky, nebo přijde na koncert. Z toho budeme mít úplně největší radost. 

 

Autor: Nikola Synek

Mohlo by vás zajímat