Reklama
Reklama

Články

Budoucnost firmy je i v zaměření na robotizaci, prozradil generální ředitel Zálesí, a.s. Jaromír Semela


3. 7. 2018

Akciová společnost Zálesí slaví letos jubileum. Je tomu 25 let od doby, kdy se někdejší zemědělské družstvo přeměnilo v tuto dnešní podobu soukromé firmy. Ta je dnes daleko více než na zemědělství zaměřena na průmyslovou výrobu. Například na výrobu laminátových tub pro zubní pasty nebo různých plastových a kovových komponentů, které závody dodávají renomovaným společnostem. Ve velké míře jde o dodávky pro automobilový průmysl. Komponenty vyrobené v Zálesí nalezneme ve vozech značek jako BMW, Porsche, AUDI, VW, Škoda.  Jde o díly světlometů, řazení, dveřních systémů, klimatizací a podobně. S počtem 650 zaměstnanců a ročním obratem 1,3 mld. Kč se firma Zálesí řadí k velkým podnikům Zlínského kraje. O tom, čemu všemu se Zálesí, a.s. věnuje a jak se firma rozvinula, se mohla široká veřejnost dozvědět 25. května na Dni otevřených dveří. Koho zajímavá akce minula, nebo naopak zaujala, jistě si rád přečte rozhovor s generálním ředitelem Ing. Jaromírem Semelou, s nímž jsem si povídal o pár dnů později. Jak byste dnešní Zálesí, a.s. lidem přiblížil?

Naše společnost stojí hlavně na 3 silných pilířích, což jsou závod Plasty, závod Obaly a závod Kovo. Do těchto tří divizí se také v posledních letech nejvíce investovalo. V závodě Kovo to bylo do produktivní technologie na výrobu hliníkových dílů pro automobilový průmysl, výrobkem jsou komponenty do klimatizací osobních vozů. Dnes vlastníme dvě špičkové výrobní linky švýcarského dodavatele Pfiffner, které jsou ve srovnání s klasickou CNC technologií až osmkrát produktivnější. Investice byla spojena se skokovým růstem produkce pro našeho klíčového zákazníka TI Automotive Jablonec nad Nisou, což je jeden ze závodů nadnárodního koncernu vlastněného americkým investorem.

Co další investice?

Další investiční balíček byl směrován do závodu Obaly. S výrobou tub byl spojen nákup nové potiskovací linky Gallus za 2 miliony švýcarských franků. Naše staré potiskovací zařízení KO-Pack má více něž 20 let a nesplňovalo náročné požadavky našich zákazníků, kterým jsme tak teď schopni vyhovět ve všech směrech.  Například včetně tzv. horké ražby, různých grafických a barevných designů a efektů. Nová linka má proti staré technologii KO-Pack výhody ve špičkové kvalitě tisku, vyšší je i rychlost tisku a ve spojení s kontrolní jednotkou lze poměrně efektivně odhalit případné chyby tisku.

Jaký byl hlavní posun díky této investici?

Některé zakázky jsme museli ohledně potisku kvůli nedostatkům staršího zařízení a nárůstu v množství přesouvat k jiným firmám, nyní díky nové technologii Gallus vše zvládáme doma. Nová technologie si ovšem vyžádala i další výrobní prostory. Takže jsme v letech 2016-17 nákladem 30 milionů Kč vybudovali novou dvoupodlažní budovu pro obě potiskovací linky. V suterénu objektu jsou nové skladovací prostory. V současnosti produkujeme 100 milionů tub ročně, investicí jsme vytvořili možnosti zvýšení produkce na 130 až 150 milionů tub, což by měla současná kapacita závodu Obaly umožnit.

Bylo těch velkých investic ještě více?

Nejvýznamnější investice logicky plynou do našeho ekonomicky nejsilnějšího závodu Plasty. Investicí 50 mil. Kč jsme realizovali rekonstrukci bývalé haly zemědělského opravárenského závodu v Biskupicích, vznikl tak v této lokalitě výrobní prostor závodu Plasty II. Výroba zde již probíhá a je záměr umísťovat zde výrobu na velkotonážní lisy uzavírací síly v řádu 1000 tun. Na začátku roku 2018 jsme nákladem 20 mil. Kč v Biskupicích dobudovali velkokapacitní sklad s kapacitou 1500 paletových míst, který vyhovuje požadavkům efektivního a bezpečného skladování a expedice výrobků k zákazníkům.

Ten výčet rozvojových investic je velký, už je tak vyčerpán?

Na hlavním závodě Plastů v Luhačovicích jsme vybudovali nový sklad granulátů, a to v přilehlém nevyužitém objektu. Sklad je centrální pro celý závod Plastů v Luhačovicích, je zařízen pro sušení granulátu a je vybaven pneumatickou distribuci přímo ke vstřikovacím lisům. Při ročním množství více než 1000 tun spotřebovaného granulátu, je to způsob skladování a distribuce, který je efektivní a šetří nám logistické náklady. Přirozeně stejný způsob používáme i na závodě Plasty II. v Biskupicích.

Zmíněné údaje vypovídají o opravdu velkém rozsahu výroby v Zálesí!

Investice do technologií a vybudování všechny zmíněných prostor jsme vytvořili podmínky pro další expanzi, to týká všech klíčových závodů – Kovo, Plasty, Obaly. Nové technologie nám umožňují oslovovat renomované zákazníky, ovšem, my jsme už v pozici, že nás jako dodavatele zákazníci sami rádi vyhledávají. Vědí, že máme vysokou kvalitu, vysokou dodavatelskou morálku i přijatelné ceny. 

Většina firem se dnes ovšem potýká s nedostatkem zaměstnanců. Je to i důvod, který rozvoj Zálesí v současnosti nejvíce omezuje?

Částečně ano, jednak nezaměstnanost atakuje hranici dvou procent, což je prakticky nulová nezaměstnanost. A jednak nám omezují rozvoj různá politická a daňová rozhodnutí, která mají vliv na ceny vstupních materiálů. Například odebereme ročně 1000 tun hliníkových profilů, 1500 tun granulátu, tuny laminátu. A různé události ve světě ovlivňují ceny a dostupnost materiálu.

Co vás takto aktuálně nejvíce ovlivňuje? Cena ropy?

Například poslední opatření, které nařídil prezident USA Trump. Jsou to dovozní cla na hliník a ocel, která se automaticky promítla do cen hliníku a oceli. My vycházíme z ceny na anglické burze, ceny čistého hliníku 99,9% tzv. LMI – London Metal Exchange. Aktuálně je cena na 10 letém historickém maximu. Vliv, ale mohou mít například i přírodní katastrofy.

To se vás už nějak dotklo?

V loňském roce po hurikánech v Karibiku došlo k problémům u dodávek speciální typ plastů. Ten materiál teď není vůbec k dispozici. Dodavatelé automobilového průmyslu tak mění materiál výrobků a to pak může mít přímý dopad do cen, technologií i způsobů zpracování. Je to věc, která nás může významně ovlivnit. Mým cílem je proto soustředit se nejen na extenzivní rozvoj a s tím spojené investice, ale také na hledání vnitřních rezerv. Dalšímu růstu obratu brání jednak nedostatek pracovníků, ale také určitá rizika trhu. Už tedy nechceme tolik investovat do dalších hal a strojů, ale spíše teď co nejefektivněji využívat ta drahá zařízení, která jsme už nakoupili.

Kolik byste aktuálně rádi uvítali nových zaměstnanců?

Můžeme se bavit o 30-40 nových pracovnících. Rádi bychom například otevřeli třetí směnu v provozu v Pozlovicích, kde je nyní dvousměnný provoz. V řadě závodů máme jinak nepřetržitý provoz. Jen provoz závodu Kovo v Pozlovicích je na 2 směny a právě tam bychom snadno byli schopni výrobu rozšířit, ten zájem je, ale nedaří se pro to zajistit dostatek pracovníků. 

Upozornit na možnost práce u vás měl jistě právě Den otevřených dveří…

Ano. Pozvání proto platilo pro všechny místní i lidi z bližšího a vzdálenějšího okolí. Jednak jsme veřejnosti firmu chtěli představit a jednak získat na potenciální zaměstnance kontakty. V rámci procedury vstupu na naši akci byl i jednoduchý dotazník o tom, zda by třeba uvažovali o práci u nás. Už teď vím, že desítky lidí projevily zájem vstoupit do našich řad.

Akci tedy asi považujete za úspěšnou?

Určitě, a to nejen protože se vydařilo počasí a organizace, ale hlavně, že se nám podařilo pozměnit povědomí o firmě, protože místními byla vnímána stále jako někdejší zemědělské družstvo. Podle názvu Zálesí si lidé z vzdálenějších míst možná zase představí jinou činnost spojenou nějak s lesy, se dřevem. Vždycky ti lidé jsou překvapení, jak široká naše činnost je a čemu se věnujeme. A to i lidé, kteří u nás třeba před 20 lety pracovali a teď se sem přišli podívat. Jsou užaslí, jak jsme se rozrostli ve velký průmyslový podnik evropské úrovně, jak v technologiích tak v systému řízení.

Kvůli náboru nových zaměstnanců jste dělali i poměrně intenzivní mediální kampaň včetně billboardů ztvárňujících konkrétní zaměstnance a jejich určité jedinečnosti – od pracovníka s kérkou na paži po ženu v lidovém kroji… Mně přišla kampaň dobře vymyšlená…

Od konce loňského roku jsme rozjeli tuhle kampaň, která právě dnem otevřených dveří vyvrcholila. O kampani se možná v některých reakcích mluvilo zprvu negativně, ale já jsem vždycky říkal, že bylo a je hlavně důležité, že se o Zálesí mluví.

To je konečně princip reklamy, že! Musí nejprve zaujmout...

Už ten první dojem měl svůj pozitivní efekt, tady v blízkém regionu i s přesahem na blízké Slovensko. Dobře jsme upozornili na možnost práce pro nás, i na 25. výročí a den otevřených dveří, kam přišlo přes 1000 lidí.

Pokud někdo má zájem o práci v Zálesí, co mu dokážete nabídnout?

Především si vážíme našich zaměstnanců a snažíme se, aby se jim u nás líbilo, protože člověk podstatnou část života tráví v práci. Takže je potřeba si stále uvědomovat, že se musí zaměstnancům vytvářet prostředí, ve kterém se jim bude líbit. Musíme umět jasně definovat cíle, úkoly a být spravedliví v hodnocení našich zaměstnanců. Jinak budou odcházet jinam, nebo nebudou odvádět požadovaný výkon. Určitě máme v této věci ještě rezervy, ale myslím, že se nám to převážně daří.

Lidi ale určitě přeci jen hlavně zajímá mzda…

My valorizujeme mzdy pravidelně meziročně. Za poslední léta o pět procent, což je v souhrnu pro firmu velká částka, ale daří se nám to. Takže naše mzdy jsou dnes vyšší než průměr Zlínského kraje. To tvrzení si mohu dovolit, protože pravidelně provádíme mzdový benchmarking (srovnávací výzkum) specializovanou firmou Trexima. Z výsledků víme, jak si na které profesi ve mzdové oblasti stojíme.

O jaké pracovníky je z vaší strany největší zájem? O strojaře?

Současný požadavek je převážně v oblasti dělnických profesí jako plastikář - obsluha vstřikovacích strojů. Narůstá objem výroby tub, takže potřebujeme obsluhy strojů, tiskaře a baličky, tedy ženy do provozu, které provádí odebírání tub od strojů a ukládají do přepravních obalů.

To mluvíte hlavně o méně kvalifikovaných zaměstnancích, co ti kvalifikovanější?

Zmiňoval jsem zájem rozšířit o směnu strojírenský provoz v Pozlovicích, tam už je požadována střední škola nebo vyučení v oboru. Je požadavek pozic operátor CNC strojů pro středně sériovou výrobu a zde je potřebná samostatnost a odbornost. Mámě požadavek na operátory k CNC strojům pro velkosériovou výrobu, kde je nárok na odbornost nižší. Zde dokážeme pracovníky v krátké době zaučit. Mrzí mě, že strojírenství ztratilo svou prestiž ale uvědomme si, že Česko je především strojírenská velmoc s obrovskou tradicí. Určitě ale uvítáme i pracovníky do některých dalších našich provozů, například do zemědělství řidiče a opraváře zemědělské techniky a také lidi do živočišné výroby, kde nám kádr celkem stárne.

Tam je to ale dost o lásce ke zvířatům, ne?

Je to o tom srdíčku, protože skot chce zkrátka nažrat i v sobotu a v neděli. Je to náročné a také ne tolik voňavé zaměstnání. Jenomže, když se vám každoročně otelí 500 kraviček, tak je to nádherný pocit a pohled na to rozrůstající se stádo. Máme tam úžasné lidi, kteří jsou odborníci a zapálení pro věc, ale ocenili bychom i nové zájemce.

Jak jste Vy sám v Zálesí začínal?

Já jsem před lety po dokončení Vysokého učení technického v Brně nastupoval do původního zemědělského podniku, právě do přidružené strojní výroby. Mám tak v podstatě celoživotní profesní zkušenost se strojírenstvím. Moje kariéra se začala výrobou dílů pro Zetor Brno. Jako vedoucí přidružené výroby jsem tehdy měl za úkol zajistit si jak objednávky, lidi, materiál, nastavit technologie, takže celou šíři problematiky a procesů strojírenské výroby. Ta letitá zkušenost v oboru je skvělá. Postupem let se mně podařilo vybudovat na základech tehdejší přidružené výroby strojírenský závod, troufám si říct evropské úrovně. Od roku 2001 jsme také spustili spolupráci s automobilovým průmyslem, což posunulo strojírenskou divizi do dnešní podoby.

Před více než rokem jste se stal dokonce generálním ředitelem.

Čas běží a mí předchůdci došli věku, kdy se chodí do penze. Tato generační výměna a moje kandidatura byla z mé strany spojena i s předložením nové vize směrování a řízení společnosti. Získal jsem tak důvěru společníků a výraznou většinou hlasů jsem byl zvolen novým předsedou představenstva a generálním ředitelem společností Zálesí a.s. a Zálesí Agro a.s.

Kam chcete podnik posunout?

Mým hlavním cílem je nastavit řízení firmy a přichystat ji na tu situaci, kdy všichni majitelé budou stát mimo společnost a budou si užívat zaslouženého odpočinku. Vzhledem k široké diverzifikaci a složitosti, kterou máme, tedy zaměření na obaly, plasty, strojařinu, zemědělství, provoz hotelu, prodej traktorů a zemědělské techniky, je ten cíl poměrně náročný. Ten, kdo přijde, musí mít nastavené procesy a strategické cíle a řízení. To teď na jednotlivých závodech a útvarech zavádíme, definujeme strategie a strategické cíle. Jsme ve fázi, kdy bychom tento proces měli letos nastavit a tomu přizpůsobit i řízení a systém hodnocení. 

Můžete aspoň trochu nastínit ty strategie?

Jejich součástí je i tlak na efektivitu práce, posun od extenzivního k intenzivnímu využívání zdrojů jak lidských, tak i potenciálu nakoupených technologií.

Jak intenzivně musí generální ředitel tak velké firmy pracovat?

Nejde ani o čas strávený v práci, kde jsem tak deset hodin denně. Jde hlavně o to jít mezi lidi, řešit s nimi konkrétní problémy a být s nimi v úzkém kontaktu. Pokud dosednete jednou na takový post, práce nikdy nekončí, kromě strategických záležitostí se musíte účastnit i veřejného života. Občas se kvůli práci budíte ze sna a řešíte různé věci. Řešení problémů se samozřejmě promítá i do osobního života, proto také hledám odreagování ve sportu, především v cyklistice, tenisu a plavání, jinak by to snad ani nešlo ustát. Co je ale nejdůležitější je týmová práce, bez které by řízení takového podniku nebylo možné. Mohu říci, že tým odborníků, kteří tvoří TOP management je skvělý.

Nakolik Vy sám musíte vědět o konkrétních oborech? Dovzdělávat se třeba?

Samozřejmě jsem zjistil dávno, že člověk se musí učit celý život. Zejména nároky doby, lidé, technologie… vše se vyvíjí a jak se říká: „Jediná jistota je změna.“ Na pozicích máme ve většině případů skvělé odborníky, kteří jsou na svém místě i manažersky. A je to hlavně týmová práce, která posouvá firmu. Zdůrazňuji všem, že výkonnost podniku je odvislá a přímo úměrná od úrovně znalostí jeho zaměstnanců. A pokud zkušeného pracovníka ztrácíme, přicházíme s ním i o část hodnoty firmy.

Sám máte zkušeností hromadu!

Samozřejmě získané znalosti a zkušenosti mohu snadno aplikovat na procesy hlavně v našich technických provozech. Jinak ale máme nastaveny různé cíle pro jednotlivé závody a úseky a jejich manažeři si musejí sami vybrat nejvhodnější cestu, jak úspěšně k cíli dojít. Musí to být v rámci nastavených vnitropodnikových pravidel, zákonů a etiky, ale jinak je to na nich a pokud vidím, že míří správným směrem, důvěřuji jim a nemám důvod je korigovat. Za úkol si dávám spíše po interní diskusi stanovit splnitelné cíle a dohlédnout na jejich plnění.

Co Vás osobně za působení v Zálesí nejvíce překvapilo?

Jedna věc je tu opravdu unikátní. O firmách se říká: „Dva majitelé jsou málo, tři už je moc.“ A nás je 12! Za těch 25 let budování privátní éry Zálesí nedošlo k žádným dramatickým rozporům, dělení firmy, rozkolům, které by vedly k destrukci, žádné fauly jednoho proti druhému. Unikátní je i ta diverzifikace. Možná v republice nenajdeme firmu s takovým záběrem. Ze zemědělského družstva s pár přidruženými výrobami vznikl silný průmyslový podnik, který má zvuk i v Evropě, zákazníky taky v Americe, dodavatele třeba z Číny.

Co máte jako šéf Zálesí v plánu za nejbližší změny?

Přijít jako podnik s vlastním průmyslovým produktem, který nebude jen dodávanou součástkou pro někoho jiného. To je totiž trochu naše slabina, vyrostli jsme jako subdodavatel automobilového průmyslu, dodáváme komponenty k bílému zboží, do potravinářství. Díly do ručního nářadí, díly do traktorů. Dodáváme tuby pro zubní pasty, kosmetiku nebo potravinářství. Pořád jsou to ale jen subdodávky.

Na tom je postavená hodně celá česká ekonomika, nazývaná „Montovnou Evropy“…

 A v tom spatřuji její slabé místo. My se s růstem mezd a vstupních nákladů dostáváme na jiné ceny a je taky možné, že v budoucnu naši zákazníci ze světa mohou odejít k odběrateli, který v tom momentě dokáže nabídnout lepší podmínky. Na takový okamžik musíme být připraveni.

Jak konkrétně přímo v Zálesí?

K tomu jsme nově založili Zálesí Robotics. Má prioritně za cíl zefektivňovat robotizací a automatizací průmyslovou výrobu v naší firmě. Jde ale i o to, dostat nás do pozice, kdy budeme nabízet nejen jednoduchou výrobu dle dokumentace zákazníka, ale zařadíme do procesu také vyšší přidanou hodnotu jako např. výrobu podstatně složitějších výrobků a montáž vyšších celků. K tomu by nám měly pomoci schopnosti pracovníků a podpora tohoto závodu. Část kapacity našich konstruktérů a programátorů se už snažíme teď nabízet externím zákazníkům a nabízet jim řešení automatizace jejich procesů. Na této činnosti se chceme profilovat a stavět i možnost získání vlastního produktu. Můžeme se stát firmou, která bude dodávat automatizaci do různých oborů, od zdravotnictví a potravinářství až po automobilový průmysl.

Tedy v praxi finální produkt bude nějaké robotické zařízení?

Chceme prodávat myšlenku, nabízet komplexní řešení robotizovaných a automatizovaných pracovišť na klíč včetně servisu a pozáruční podpory. Tedy dostat se do podvědomí nejen jako subdodavatel, ale jako dodavatel vlastních zařízení s vysokou přidanou hodnotou.

Nakolik se snažíte v tom spolupracovat se středními a vysokými školami?

Intenzivně spolupracujeme s technicky zaměřenými středními školami v Uherském Brodě, ve Zlíně a Slavičíně, se zlínskou Univerzitou T. Bati i s dalšími vysokými školami. Zaměřujeme se na nabídku stipendijních programů v rámci požadovaných profesí. Právě pro Zálesí Robotics poptáváme specialisty konstruktéry a programátory, což je příležitost pro absolventy vysokých škol. Je to zajímavá kreativní a různorodá práce, kde se lze realizovat. Od 7. do 9. června jsme si také zajistili účast na Veletrhu vědy, projektu Akademie věd ČR, jako hlavní sponzor této akce na výstavišti v Praze-Letňanech.

Co se tam má dít?

Tam chceme prezentovat naši celou firmu, hlavně průmyslové obory a divizi Robotics. Za tím účelem jsme také investovali asi 1, 5 milionu korun do výroby robotického pracoviště na kterém budeme demonstrovat schopnosti našeho týmu specialistů. Zařízení nám bude následně sloužit jako výukové a aplikační pracoviště, aby se na něm mohli naši konstruktéři učit a ověřovat různé aplikace před zavedením do praxe.

Jistě to robotické pracoviště na zmíněné akci zaujme!

Podstatné je tak získat na Veletrhu vědy i kontakty na vědeckou obec a studenty, které bychom rádi přivítali v našem týmu. Do toho oboru investujeme nemalé peníze a očekáváme od něj velké výsledky.  Do pěti let bychom chtěli mít silný závod Zálesí Robotics se 35 - 40 specialisty, vybudovanými montážními prostorami a obratem nad 100 milionů. Věřím, že se nám to podaří.

 

Autor: Nikola Synek

Mohlo by vás zajímat