Rozhovor s ředitelem Technických služeb Luhačovice Josefem Pučalíkem


S ředitelem TS Luhačovice Josefem Pučalíkem jsem se sešel v dušičkovém období. Příspěvková organizace, které šéfuje, toho má na práci mnoho. Mimo jiné spravuje zdejší hřbitov. Víkend před dušičkami, kdy se tam konává společná modlitba v obřadní síni a pobožnost přímo na hřbitově, byl tentokrát velmi větrný, protože republikou se právě prohnal orkán. Setkání se tak omezilo jen na část v obřadní síni. Jak moc se rozmary počasí na luhačovickém hřbitově projevily?

Potkal nás větrný živel s nárazy větru až 35 metrů za vteřinu. Naštěstí se na hřbitově žádné větší škody neprojevily. Jen nějaké rozbité baňky od svíček, které spadly z pomníků a které jsme pak uklidili.

V dušičkovém období je péče o hřbitov určitě nejnáročnější, že?

V průběhu dušiček je z naší strany samozřejmě zintenzivněn úklid, hřbitov je večer nasvícen, aby lidé mohli uklízet hroby i tehdy. Dále je tam zvýšený pohyb městské policie, která průběžně monitorovala situaci na hřbitově, aby se zabránilo případným krádežím a podobně.

Kolik zemřelých vlastně na tomto hřbitově našlo svůj věčný odpočinek?

Hřbitov byl  zprovozněn v roce 1979 a od té doby tam byly uloženy ostatky na 2400 zesnulých. Letos bylo pochováno 44 zesnulých, z toho 22 do hrobů a 22 bylo zpopelněno a jsou zde v urnách.

Dlouhodobě se mluví o tom, že hřbitov pomalu kapacitně přestává stačit a měl by se nějak rozšířit. Můžete přiblížit aktuální situaci?

Zatím je rezerva 31 jedno- a dvojhrobů a 25 urnových míst. Ještě v rámci stávajícího hřbitova je možno ho v jeho pravé horní straně rozšířit o další hrobová místa. Spolupracujeme na tom s městským Odborem správy majetku a s paní architektkou Tuzarovou, která by měla navrhnout rozmístění hrobů. Dosavadní volná kapacita se tak může až zdvojnásobit.

Do budoucna se hovoří ale i o dalším rozšíření, za rámec dnešního pozemku, ne?

Je vypracována studie na celkové rozšíření hřbitova, kde se počítá s rozšířením na další pozemek, kde bude povýšena jeho kapacita, jsou zde navržena kolumbária a  páteřové chodníky k novým hrobovým místům.

A kdy se věc realizuje?

To není ani tak otázka na mě, ale spíše na správu majetku a zastupitele města, kteří musejí o realizaci a financování celé věci rozhodnout.

Po dušičkách nastane pro TS období zimní údržby komunikací. Je pro TS nejobtížnějším časem nebo je to naopak letní lázeňská sezóna?

Je to lázeňská sezóna, kdy se Luhačovice co do počtu obyvatel zdvojnásobí o rekreanty a všechny na léčebném pobytu. Luhačovice mají statut lázeňského města, proto jsou tu vyšší nároky na čistotu města, která se udržuje při dvojnásobném pohybu osob samozřejmě složitěji. Zároveň tu v tomto obdobím jsou zvýšené nároky na parkování , na údržbu záhonů a zeleně, na svoz odpadkových košů.

Teď vás čeká ta zimní sezóna. Na kolik údržba průměrně vyjde?

Počasí nikdo neporučí, takže se to hodně liší. Třeba v roce 2008 jsme měli 19 výjezdů, o rok později 41 výjezdů. Loňskou zimu asi 35 výjezdů. Při nich se řídíme schváleným plánem zimní údržby, který přesně určuje, které úseky jsou na řadě jako první a v jakém časovém horizontu se musí na ně nastoupit. Plán musí být v souladu s legislativou provozu na veřejných komunikacích a zároveň jsou v něm zakomponovány technické a ekonomické možnosti TS Luhačovice. Ohledně zimní údržby bych chtěl ale i apelovat na občany a řidiče .

V čem?

Řidiči by si měli uvědomit, že my ze zákona nejsme povinni zcela odstranit závady ve sjízdnosti, ale pouze je zmírnit. Je tedy na lidech, aby svou jízdu vždy přizpůsobili stavu a povrchu vozovky. Chtěl bych občany také požádat, aby v úzkých ulicích neparkovali necitlivě, což se bohužel často stává. Špatně zaparkovaná auta pak někde údržbu nejen ztěžují, ale i zcela znemožňují. Vozidlo s radlicí mezi špatně zaparkovanými auty prostě neprojede. A navíc takto zaparkovaná vozidla na většině místních komunikací v Luhačovicích jsou v rozporu s vyhláškou.

Na kolik zimní údržba v Luhačovicích v průměru vyjde peněz?

Průměrná zima finančně vychází na nějakých 800 až 850 tisíc, což byla například loňská zima. Při údržbě se nesolí, kvůli možnému dopadu na léčivé prameny, ale na posyp kupujeme posypovou drť. Té máme na zimu nějakých 350 tun. To znamená cca 150 tisíc Kč za posypový materiál. Ostatní náklady jsou ve mzdách, pohonných hmotách a dalších nákladech na dopravní prostředky, které údržbu provádějí.

Před zimou teď při dušičkách už máte posyp nakoupen?

Stále nakupujeme, protože stejná drť se používá aktuálně i při rekonstrukci chodníku v Nádražní ulici. Takže zásoby doplňujeme. Musíme mít ale aspoň 400 tun v zásobě, aby byla jistota, že na průměrnou zimu posypový materiál v pohodě vystačí.

Třeba Masarykova, tedy hlavní průtah Luhačovicemi, je ale v gesci Správy a údržby silnic Zlínska, protože silnice patří kraji. Koordinujete nějak údržbu, případně když se sem z SÚSky včas nedostanou, vyšlete váš vůz s radlicí?

Moc se to koordinovat nedá, protože SÚS pracuje ve zcela jiném režimu. Mají noční služby, jiné pořadí nasazení vozů. Pokud se ale třeba stane, že stoupání u plnírny Vincentky zablokují kamiony, protože nemohou vyjet, byť je to krajská komunikace v intravilánu města, pošleme sypač, aby aspoň problémový úsek posypal a doprava se uvolnila. Nějaká nepsaná spolupráce tedy funguje.

Činnost TS Luhačovice je ale daleko širší než údržba a úklid. Čemu všemu se věnujete?

Jsme největší příspěvkovou organizací města. Jak co do záběru činností, tak co do počtu zaměstnanců i co do prostředků, které „protečou“ za rok účetnictvím TS. Město nám ročně na provoz přispívá částkou 16,5 milionu Kč, dalších 16,5 milionu si ale musíme vydělat, abychom mohli fungovat, v rozsahu v jakém fungujeme.Samozřejmě investice jsou hrazeny rovněž z prostředků města. Co se týče předmětu činnosti, jde o kompletní servis města, tedy čištění komunikací, veřejné osvětlení, provozování parkovišť, údržba zeleně a záhonů, trávníků, údržba hřbitova, běžné opravy na komunikacích, chodnících, popřípadě jejich rekonstrukce. Také údržba veřejných toalet a nebytových prostor města. Důležitou složkou činnosti je samozřejmě odpadové hospodářství.

Na to můžete být celkem hrdí, ne?

Luhačovice jsou velmi vysoce hodnoceny za třídění odpadu. Už pošesté jsme letos vyhráli soutěž EKO-KOMu O keramickou popelnici. V kraji jsme nejlépe třídící město v kategorii do 15000 obyvatel. V Luhačovicích a integrovaných obcích máme rozmístěno jen na tříděný odpad nějakých 1200 popelnic a 220 kontejnerů o objemu 1100 l.

Odpadové hospodářství je tu opravdu celkem silné…

Za rok odvezeme jen od občanů 1900 tun odpadu, z toho 550 je tříděného, 200 bioodpadu. Tříděné složky stále narůstají a je to dobře, protože za prvé se tím ušetří na poplatku za uložení odpadu na skládce, který se stále zvyšuje. Za druhé se nám vrací příspěvek EKO-KOMu za odběr vytříděného odpadu. Ročně nějakých 850 tisíc. Za dobré třídění je samozřejmě potřeba poděkovat občanům, kteří jsou ukáznění a dobře odpad třídí.

Je to ale určitě i tím, že jim k třídění dáváte dobré podmínky.

Zvyšujeme i počet svozů těchto odpadů, protože třeba u plastů by to rozhodně nestačilo jednou za měsíc. Svoz se dělá i třikrát měsíčně. Pokud by se tak nestalo, lidé by neměli kam plasty odložit, ty by končily ve směsném odpadu nebo by u popelnic vznikal nepořádek.

Teď jsou tu celkem nově i kontejnery na textil, ne?

Jsou tu 4 kontejnery firmy AIDED z.s., která je má vyvážet. Bohužel ale se zpožďují, nevíme co se děje. Rozhodli jsme se proto přes dotace rozšířit třídění v Luhačovicích o textil přímo jako Technické služby.  Pokud bude dotace schválena, bude v Luhačovicích a místních částech rozmístěno asi 10 kontejnerů, odkud textil budeme sbírat a dále pak předávat nasmlouvanému odběrateli.

Teď jsem zaznamenal v médiích, že Čína možná ustupuje od výkupu plastů z ostatních zemí, a přejde více k třídění odpadu vlastní produkce. Sledujete ten vývoj?

Sledujeme, ale těžko odhadneme, co bude dál. My plasty postupujeme Rumpoldu, který je na vlastní třídící lince dál třídí, lisuje, prodává. Plastů ale přibývá a je pravda, že právě v našem kraji tvoří plast s ostatními komoditami cca 30 procent z celku vytříděného odpadu, což je i více než republikový průměr. Dopad dalšího vývoje se zřejmě už bude muset řešit na úrovni ministerstev a dalších kompetentních orgánů.

Funkce ředitele TS asi není jednoduchá, musí řešit ve městě spoustu věcí.

Jsme na očích, máme za úkol věci, které mají zkomfortňovat život občanům i návštěvníkům. Ti se na nás obracejí někdy i ve věcech, které nám nepřísluší, ale na druhou stranu to upozornění můžeme dát třeba dál těm zainteresovaným.

V tom se jistě osvědčilo i internetové hlášení závad?

Ano, tato upozornění nám pomáhají operativně řešit závady na obsluhovaném  majetku ,pokud se přímo týkají  údržby  a oprav. I když nám někdy řešení nepřísluší, můžeme na závadu upozornit např. vlastníka pozemku a díky tomu se předejde možným dalším škodám. Za ta upozornění proto občanům děkuji.

Nedávno TS řešily i stav mostů, jedna lávka musel být uzavřena. Co ty ostatní?

Nechali jsme udělat prohlídky mostů, abychom zmonitorovali jejich stav. Další stupeň bude vystavení tzv. mostních listů, další určení zatížitelnosti. Celkem se analyzoval stav 9 mostů a 5 lávek. Ještě se bude řešit lávka v Polichně a most v Kladné Žilín.

A jak zatím prohlídka mostů dopadla?

U třech bylo nutné stanovit opatření okamžitě, zpravidla  ale šlo jen o to zamezit možnému vjezdu vozidel umístěním betonových květináčů a DZ. Lávka za Alfamarketem dopadla nejhůř. Jednak se tam drolí nekvalitní beton v opěrách. Horší ale bylo, že na mostovce nebyla hydroizolace, takže protékala voda na železnou konstrukci a ta zkorodovala. Proto tam bylo nařízeno okamžité uzavření a následná demolice.

Kromě dohledu nad mosty kontrolujete třeba i stav dětských hřišť…

Byla zadána revize dětských hřišť. Kde se zjistily potíže složitějšího charakteru, zadali jsme si  u pracovníků provádějících revize opravu, za kterou nám zhotovitelé ručí. Běžné věci jako nátěry nebo vyměnit ulomenou desku, to řešíme v rámci TS. Zatím, dokud je v zámku DDM, dohlížíme i na hřiště v zámecké zahradě, byť už je zahrada navrácena v restituci Serrenyiům.

Ubylo vám třeba díky těm restitucím i pozemků, které udržujete?

Zatím se vracely asi spíše lesy, nás se to tedy dosud nedotklo kromě  areálu zámku, kde ale běžnou údržbu po dobu fungování DDM a MŠ budeme nadále vykonávat.

Luhačovicemi hýbe i spor s Lázněmi. Vás se spor ale tuším vlastně moc nedotkl?

Nadále děláme údržbu jejich pozemků podle platné smlouvy za 3 miliony ročně. Lázně nám za to řádně a včas platí.

V nedávné minulosti se objevil problém s vandalismem, respektive vykradení kasičky veřejných toalet. Pachatel získal pár drobných, ale udělal škodu za tisíce. Je tu vandalizmus na veřejném majetku velký problém?

My pociťujeme nejvíc to, když se někteří vracejí podroušení v nočních hodinách z nějaké akce a jejich přičiněním pak končí bohužel dokonce i jedenáctistovkové kontejnery v potoce. Ty pak musíme z řeky tahat, což stojí zbytečně čas i úsilí. Vandalismus ale my nevyřešíme, je to celospolečenský problém vycházející hlavně ze špatné výchovy v rodinách.

TS Luhačovice dělá řadu věcí i pro dalšími obce, tuším včetně svozu odpadu, že?

Ten děláme pro obec Petrůvka již řadu let a tato spolupráce vznikla již od osamostatnění obce. Petrůvka je ale zákazník jako každý jiný. Přímo ve městě jsou největšími odběrateli našich služeb v odpadovém hospodářství firma Zálesí, hotely Miramare a samozřejmě Lázně Luhačovice. Další obce si často pronajímají ostatní služby naší techniky – plošinu, zametací vůz. Třeba aktuálně Dolní Lhota plošinu pro opravy veřejného osvětlení.

Kolik různých strojů vůbec TS mají?

Máme 33 pojízdných mechanismů, které ze 75% podléhají STK a všechny potřebují údržbu. Spektrum je od běžného auta přes traktory, nákladní auta, komunální techniku, bagr , autojeřáb až po svozový vůz. Naposled se pořizovala dvě moderní vozidla GAZ, jedno je pro svoz odpadu, druhé je univerzální a má i nástavbu na zimu, kdy slouží jako sypač.

V současnosti se opravuje i budova, která slouží TS, že?

Ano, ale to dozoruje správa majetku, jde tuším o 4,7 milionů na zateplení budovy, z toho 1,8 je dotace. Má to přinést přes 50% úspory energie. Opravy jsou pro náš provoz samozřejmě komplikací, střídá se zde hodně řemeslníků. Ale už se to dokončuje, až to bude hotovo, určitě se všem našim zaměstnancům uleví.

Kolik jich vlastně máte?

Máme 44 kmenových zaměstnanců, 6 je na dohodu, např. uklízečky nebo obřadník na hřbitově. Další jsou přes léto na sezónní práce jako sečení trávy v místních částech.

Mívali jste i lidi v rámci Veřejně prospěšných prací, které platil Úřad práce…

Vloni se tak protočilo 5 lidí, letos 2, kteří dosluhují do konce března. Je trošku problém, že ty osvědčené, které jsme si brali i znovu, ty už nám ÚP neposílá. Posílají nám teď lidí, kteří jsou u nich evidovaní i v době, kdy je nedostatek pracovníků všech profesí… Ale zkoušíme to.

Byl někdo i z VPP, kdo se tak osvědčil, že jste jej vzali na pracovní poměr?

I to se stalo. Třeba teď jsme u jednoho z VPP pokračovali ve spolupráci. Zjistili jsme, že umí kromě  sečení i ostatní práce a je schopen řídit i mechanizační prostředek což se nám často hodí.

Dnes šéfujete asi padesátce lidí, mimo jiné i popelářům. To je v útlém dětství vysněná profese mnohých kluků. Čím jste chtěl být jako malý Vy?

Neměl jsem to takto vyhraněné, ale jako každý kluk jsem měl k technice blízko. Líbilo se mi všechno, co jezdilo, vrčelo, samozřejmě i ta komunální technika. A moc se mi líbilo, když nás v létě jako děcka postříkala projíždějící kropička.

Jaká byla vůbec Vaše profesní dráha, která vedla až k šéfování TS Luhačovice?

Začínal jsem pracovat také u technických služeb, ale těch ve Zlíně. Ale nedělal jsem v  provozní části, ale jako zástupce investora na dostavbě tamního plaveckého areálu na Hradské. Pak jsem stejnou pozici dělal při opravě staršího bazénu, který je součástí těchto zlínských lázní. Protože jsem bydlel na Petrůvce, tak když se v Luhačovicích uvolnilo místo vedoucího provozu TS, přihlásil jsem se na tu pozici a uspěl. Už tu řediteluji deset let.

S čím jste v TS Luhačovice za těch 10 let nejvíc spokojený?

Určitě s úspěšnou obměnou techniky díky získání dotačních titulů, některé z nich byly realizovány přes zřizovatele, některé jsme připravovali sami. Nová technika je důležitá, protože zkvalitňuje služby a v hospodářské činnosti generuje příjmy.

Technické služby v Luhačovicích a krajském Zlíně se asi hodně liší, už jen rozsahem…

Jasně. Oproti našim pár desítkám zaměstnanců jich TS Zlín za mého působení měly snad 300. Ale já tam tolik nebyl v provozu, spíše na těch stavbách. I když jako technicko-hospodářský pracovník jsem i já musel v rámci zimní údržby, která se tam drží i přes noc, chodit na služby jako vedoucí dispečinku.

A co vás původně přivedlo k té práci na stavbách pro TS Zlín?

Mám vystudovanou SPŠ stavební ve Zlíně, odkud i pocházím, pak jsem absolvoval VUT v Brně, obor Dopravní stavby, jsem také autorizovaným inženýrem v oboru dopravních staveb. Těm jsem se ale nikdy plně nevěnoval, přesto se to hodí. Třeba když někomu kopeme základy, nebo při stavební činnosti v rámci údržby majetku tak to je v rámci tzv. vázané živnosti, na kterou odbornost firma potřebuje mít, jinak bychom se museli smluvně nechat zatupovat autorizovaným stavebním dozorem.

Kromě práce ředitele TS Luhačovice jste i místostarostou blízké obce Petrůvka. Je to dobré být zároveň v komunální politice a vědět tím pádem víc o financování samosprávy a o problémech, které samosprávy řeší?

Problémy na obci i ve městě jsou v komunální politice stejné. V samosprávě jsem od roku 1999, byl jsem i několik volebních období starostou. Myslím, že ve městě i na vesnici jde vždy o to rozumě uspokojit co nejširší potřeby občanů. Ale vždy dělat jen to, na co obec nebo město má. To platí samozřejmě také, když se rozpočtují věci, které dělají TS tady v Luhačovicích. Člověk se nemůže vznášet v oblacích, mohou se dělat jen ty věci, na které má náš zřizovatel prostředky.

Na Petrůvce jste nejen ve vedení města, ale samozřejmě tam s rodinou i žijete. Můžete o Vašich blízkých aspoň něco málo prozradit?

Máme dvě dcery, jedna už je dospělá z domu, druhá ještě studuje.

A jak třeba ředitel TS Luhačovice relaxuje?

Mám už nějaké roky, tak se musím trošku hýbat, takže je to hlavně plavání a jízda na kole.

A na závěr prozraďte, co se v TS pro nejbližší dobu plánuje?

Určitě musíme plánovat, i jsme na městě teď předkládali střednědobý výhled do roku 2020. V něm se uvažuje o zakoupení nějakého ramenového nakladače, kvůli přepravě odpadů, které jsou pro nás slušným a stálým zdrojem prostředků. Vozíme odpad nejen produkovaný občany, ale i podnikatelskou sférou. Pokud vyjdou dotace, je v plánu v příštím roce budovat sběrný dvůr v bývalém objektu hmotných rezerv. Celkově asi za 5 milionů, z toho dotace by byla 85 procent. V návaznosti na to možná vznikne v areálu odpadové centrum. Rovněž s městem řešíme plán oprav a rekonstrukcí komunikací na příští období. 

Hlavní partneři