„Uvítáme i spolupráci s dalšími spolky v Luhačovicícíh,“ říká předseda nového Aeroklubu Luhačovice Štrauf

Léta nepoužívané letiště nad Luhačovicemi ožívá. Od loňského roku u něj vyrostly nové budovy. Mnozí Luhačovjané ani návštěvníci města to nemuseli zaznamenat, protože je místo na kopci nad městem. O vznikajícím sídle aeroklubu, který zde začíná působit, jsme se bavili koncem května s jeho předsedou Miroslavem Štraufem v nové budově se zázemím letiště. Máte skoro hotovo, co se ještě bude dělat?

Terénní úpravy, pár detailů a bude to.

Co vše vlastně vzniklo?

Hangár s budovou letiště, kde je klubovna se zázemím.

Kromě stavby s typickou věží zajišťující přehled o vzdušném prostoru vyrostla nedaleko ale i další menší budova. Tam se prý mají dělat letecké motory?

Je to firma na opravy malých leteckých motorů pro sportovní letadla a firma má montovat i nové. Samozřejmě je známe, ale v podstatě s nimi nemáme nic společného, budeme jen sousedi. Spolupráci v oblasti výroby a oprav motorů nechystáme.

Sem Váš aeroklub zamířil, protože musel opustit Holešov, kde vznikla průmyslová zóna.

Ztratili jsme zázemí letiště. Museli jsme letadly přeletět jinam ke spřáteleným aeroklubům. Vyškov, Kroměříž. Nakonec do Kyjova, kde nám poskytli zázemí dlouhodobější – až dosud.

Tam jste si ale museli postavit i nějaký hangár ne?

Vznikl montovaný hangár, ten teď prodáme.

Na kolik vůbec vyšla stavba tady?

Nějakých 15 milionů.

Ty pozemky letiště tu asi máte také zakoupeny, že?

Ano, ale využívat budeme hlavně travnatou plochu u naší budovy, betonovou dráhu tolik ne.

Kolik letadel tu bude mít Váš aeroklub, když máte 42 členů?

Vlastních letadel jako klub máme: dvě motorová, dva motorové větroně a čtyři kluzáky. Plus si tu bude moci někdo uschovat své vlastní letadlo.

Tady bude pak nějaký nepřetržitý provoz, že by tu musel stále někdo být?

Ne. Jenom ostraha. Většinou tu budeme o víkendech. Naši členové mají většinou létání jen jako koníček a žádné předpisy nějaký nepřetržitý provoz letiště nenařizují.

Co vše tu vlastně může přistát?

V podstatě malá sportovní letadla.

Pro nějaké práškování se to bude využívat?

Takové práce jsou v České Republice úplně výjimečné. Nemáme na to techniku ani potřebnou licenci. Navíc místní zemědělské družstvo dělá biozemědělství, takže se to i vylučuje.

Proč jste vybrali pro nové místo letiště Luhačovice?

No, my spíš hledali vhodnou plochu v okolí Zlína a takových moc není. Často je složité vhodný pozemek koupit. Letiště je velká plocha a ta může mít někdy víc částí a mnoho majitelů, což dohodu o koupi dost komplikuje.

Tady se nacházíte v místě, kde jsou hranice více katastrů, ne?

Ano. Budova s hangárem je v katastru Luhačovic, za cestou Ludkovice a ve směru k Biskupicím pozemky patří pod biskupický katastr.

Jak dlouho trvalo to celé tu vybudovat?

Pozemky jsme kupovali v roce tuším už 2011 nebo 2012 a pak se vyřizovaly všechny potřebné papíry, aby se mohlo stavět.

Když jste mi tu naléval vodu, říkal jste že je čerstvě zkolaudovaná. To je celá stavba?

Teď koncem května proběhlo zatím vodoprávní řízení, takže je schválená voda ze studny.

Co kolaudace budovy?

Ta nás čeká v nejbližších pár týdnech.

Ale přistát s letadlem se tu už teď může, ne?

To není problém, nic tomu nebrání.

Letadlo není levná záležitost. Pokud tu nebudete nepřetržitě, nebojíte se o ně?

Samozřejmě tu jsou i kamerové systémy a různá elektronická zabezpečovací zařízení. Je to napojené na pult centrální ochrany a myslím, že zabezpečení je docela dobře.

Co bylo nejsložitější na budování letiště?

To celé je proces, takže nejde říci, co by bylo nějak složité. Vše šlo podle projektu.

Z čeho je vůbec tato stavba vybudována?

Budova s klubovnou z porobetonových cihel, přilehlý hangár je ocelová konstrukce. (ukazuje výhled oknem z klubovny s barem a řadou stolků do hangáru, kde je několik letadel, traktor a další starší vozítko. Jak se později dovídám, jde o naviják na roztahování větroňů.)

Až se tu vše rozjede, kolik letadel asi tu bude létat za víkend, kdy jich má být nejvíc?

To je o počasí a jak se sejdou lidé. Bude škaredě a let nebude třeba žádný. Pak pěkně a to čekám 10 až 15 letů za den během víkendu. Ale špatně se to odhaduje.

Co se děje, když sem nějaké letadlo přilétá?

Je tu tzv. služba radio. Když se blíží letadlo, volá na naši přidělenou frekvenci a pokud tu někdo je, tak ho informuje, jak to tu vypadá a zda jsou tu i jiná letadla.

A co když tu nikdo z klubu není?

Může se přistát i tak na tzv. neobsazené letiště. Ta podmínka přítomnosti personálu pro přistání není.

V Holešově jste dělávali i akce pro veřejnost, ve kterých tu chcete pokračovat, že?

Nabízíme kvalitní zábavu hlavně pro mládež. Letectví je atraktivní koníček. Můžeme nabídnout, tak jako jsme provozovali v Holešově, modelářský kroužek, pak kroužek mladých letců, vlastně takovou přípravku na létání. Už od 14 let se může cvičit na kluzácích, od 17 let na motorových letadlech.

A jaké další věci chystáte?

Letiště je i pro školy a školky zajímavým místem na výlety s přednáškou a exkurzí. Říkáme tomu povídání o létání. Pravidelně jsme s dalšími spolky jako kynologové nebo hasiči na letišti, které nabízí velkou plochu, dělali také dětské dny. Na podzim i drakiádu a podobně.

Těch možností je tu vzhledem k tomu prostoru asi hodně, že?

Uvítáme proto i spolupráci s dalšími spolky, které by se tu chtěly nějak angažovat. Máme pozemek i za cestou na straně, kde není letištní budova, a je tu i betonová přistávací dráha.

Na té si místní mladíci zvykli jezdit se vyřádit v autech…

Tomu jsme samozřejmě museli trochu udělat přítrž a zřídit tu pořádek. Nejde, aby si tu každý dělal, co chce. Byly na to i různé stížnosti, tak teď je tam daná závora. Využití plochy bude omezené jen pro lidi, kteří se nám ohlásí a budou to mít domluvené.

Takže to půjde, ale ne tak divoce?

My na druhu stranu myslíme, že je určitě lepší, když ty různé kousky kluci zkouší na letišti, než aby to dělali někde na silnici. Pro různé amatéry ale i rallye jezdce, kteří třeba testují brzdy, je určitě právě naše betonová dráha vhodná.

Do budoucna asi ale už půjde o pronájem, tedy ne zadarmo?

Něco by to asi stálo, protože nás ta údržba také něco stojí.

\\Když jsme u peněz, létání celkově asi není levný koníček?

Já bych řekl, že to není ani nijak dražší než sporty jako hokej nebo tenis.

Aeroklub má nějaká letadla a platí se pak za odlétané hodiny?

Ano. A každé letadlo má svou cenu. Platí se, co kdo odlítá. A také klubový příspěvek, který pokrývá náklady na budovu a letiště. Jde o to, abychom měli za co topit a svítit.

Vybudování zázemí letiště asi komplikovalo, že tu nebyly žádné sítě, ne?

Elektřina se sem musela dovést, stejně jako voda ze studny. Plyn tu není. Topení je elektrické plus tu máme krb. Budeme tu spíše o víkendech, tak se to vymyslelo maximálně úsporné, spíše jen na temperaci budovy. V klubovně se zatopí v krbu a bude příjemně.

Jak dlouho jste předsedou aeroklubu a jak dlouho se letectví věnujete?

Předsedou asi 11 let a létám nějakých pětatřicet let.

To jste začínal ještě asi pod Svazarmem, ne?

Já začínal létat přímo na Vysoké škole dopravní v Žilině.

Když jste v leteckém oboru i vzdělán, je to tedy i Vaše pracovní branže?

Dělám ve společnosti Nirvana Systems. To je v Přerově. Tam stavíme vírníky.

To jsou myslím stroje jako helikoptéry, ale nemají tu vrtuli poháněnou ne?

No tak něco podobně… a ještě tam vyrábíme motory pro paragliding.

Na čem jste Vy začínal létat?

Na dvoumístném sportovním letadle Zlín 142 z produkce Moravanu Otrokovice.

Letectví se v kraji rozmohlo už za Baťů, jak svědčí i fotky v interiéru této budovy…

K Baťům v podstatě sahají kořeny tradice našeho aeroklubu. Když se sleduje historická linka, tak v 34. roce vznikl ve Zlíně aeroklub, pak se přesunul do Otrokovic, kde byl až do roku 1972. Pak se kvůli rozšiřování továrny Barum musel přesunout do Holešova.

Teď jste se tedy dostali sem.

Ale na Holešov tu máme památku. (Ukazuje na obnaženou cihlu v omítlé zdi. Tabulka u ní říká, že je z holešovského letiště a opodál v dóze je i zemina z tamní travnaté dráhy.)

Máte tu v klubovně i dvoje hodiny, proč jsou každé jinak nastavené?

Jedny jsou s místním časem, druhé s takzvaným UTC (universal time coordinated), což je jednotný letecký čas. Odpovídá greenwichskému času v Anglii. Jak letadla prolétají různými časovými pásmy, musejí se piloti orientovat podle jednoho času, aby v tom byl pořádek a mohli se všichni v letectví snadno domluvit. Všechny lety se tím UTC řídí.

Bál jste se vy někdy v letadle?

Ani ne. Nikdy to není o tom bát se, ale spíš mít respekt k létání.

Váš klub má prý i reprezentanty a někdo snad i létá v armádě na Gripenu?

Právě probíhá mistrovství světa žen v bezmotorovém létání ve Zbraslavicích v ČR. Tam máme kolegyni, která reprezentuje republiku a potažmo i náš aeroklub. Je to Petra Pískatá.

A na stíhačkách Gripen létá kdo?

Náš člen Ivo Kardoš, teď se o něm i psalo, dosáhl totiž na pomyslný vrchol, protože se stal členem tzv. Display týmu, který tyto letouny předvádí i na různých akcích.

Vy máte z letectví nejraději co?

Všechno.

A co jste sám třeba největšího pilotoval?

Mám licenci na letadla do 5,7 tuny, takže létám jen těmi malými letadly.

Nebudete nad městem dělat nějaké vyhlídkové lety pro turisty?

Vyhlídkovým letům se my jako komerční činnosti ani věnovat nemůžeme. Můžeme tak svézt kamaráda, ale to je všechno.

Že by se chtěl někdo proletět nad Luhačovicemi tedy nejde?

Nad Luhačovicemi vůbec ne. Nejsou sice ze zákona dány žádné koridory a ve vzdušném prostoru nejsou letadla povinna vyhýbat se městům. Ale zavázali jsme se, když jsme to tu kupovali, že se při letech městu vyhýbat budeme. V databázi letišť, která se zveřejňuje každý rok, jsme i uvedli, že se nesmí létat nad zástavbu Luhačovic a okolních obcí a má se jim striktně vyhýbat.

Takže občané by se neměli obávat, že je to tu nějak bude rušit?

Přesně tak. Samozřejmě jsme i dělali hlukovou studii, kterou si vyžádala hygiena v přípravném řízení. Ze studie je jasné, že i pokud bychom nad město létali, není to z hlediska hygieny žádný problém. Když jede po ulici auto, udělá víc hluku než malé letadlo, které přeletí nad hlavou. Lidé jsou jen na auta zvyklí, tak je tolik nevnímají.

Po odchodu z Holešova klub měnil název na Technické sporty Východní Morava. Ale prezentujete se už jako Aeroklub Luhačovice. Jak to je oficiálně?

Jsme Technické sporty Východní Morava, z.s, ale na poslední členské schůzi už byla schválena změna názvu na Aeroklub Luhačovice. Ty změny formálně dokončíme, až budeme mít oficiálně adresu sídla zde.

Tedy to bude vypovídající o místě působení klubu…

Když jsme museli opustit Holešov, tak jsme s ním už neměli nic společného a jmenovat se dál Aeroklub Holešov nedávalo smysl. V Kyjově jsme věděli, že je to jen přechodné a netušili jsme, zda se jen v budoucnu k někomu přičleníme, nebo jak to bude. Tak jsme zvolili takový univerzálnější název, ve kterém byla Východní Morava, kde stále působíme. Teď už máme své letiště v Luhačovicích, které chceme mít i v názvu.

Vás je 42 členů. Kolik z nich létá na větroních a kolik na motorových letadlech?

Zhruba třetina jsou piloti motorových letadel, dvě třetiny plachtaři. Někteří dělají oboje.

Jak se stát zájmovým letcem?

Když někdo přijde, rádi ho přijmeme a vše mu vysvětlíme. Záleží na tom, co by chtěl dělat. Být plachtař, motorář, nebo se třeba jen stát členem klubu jako letecký modelář…Všem potenciálním členům dokážeme nabídnout to zázemí, které jsme vybudovali.

Kromě klubového poplatku pak člen platí své lety. Kolik stojí třeba hodinový ?

Od 2 stovek do 4 000. Podle toho, čím poletí. Když větroněm, tak to bude levnější, když nejdražším strojem, tak to bude nejdražší. Můžete utratit za létání i 300 tisíc za rok, nebo třeba jen 10 tisíc. To závisí na vašich možnostech a jak často chcete létat.

Ten nejdražší stroj je ona čtyřmístná motorová Cessna?

Největší je, ale nejdražší ne. Letadlo na roztahování větroňů, musí mít totiž silnější motor.

Díváte se někdy na katastrofické filmy o létání, nebo raději ne?

Spíš na různé dokumenty o haváriích, o tom, jak vyšetřovali, proč se staly. Ve spojitosti s nějakými jinými haváriemi a jejich okolnostmi se pak v letectví přichází na nové věci, které dále zvyšují bezpečnost létání. Je to tedy dost poučné.

Na velkých letištích musí odhánět ptactvo, aby jim nevletělo do proudových motorů a nebyla nehoda. To vás tu při malých vrtulových letadlech asi netrápí, že?

Netrápí, on ten pták je taky dobrý letec a nechce se s ničím srazit a přijít o život, takže našim letadlům se dokáží vyhnout.

Kam jste nejdéle pilotoval?

My byli s kamarádem nejdál v Norsku. Ale to jsme letěli s mezipřistáními.

Čím jste letěli?

Čtyřmístnou Cessnou. Na etapy jsme to letěli tehdy ještě z Holešova asi pět dnů.

A nějaká nejkrásnější scenérie, kterou jste z letadla sledoval?

Norsko je obecně krásné, pak jsem létal i na vírníku v Costarice. kam jsme ale nejprve přiletěli běžnými linkami. Létání bylo krásné i v Austrálii, Francii, Portugalsku…

Zeptám se ještě na letecké modelářství, tedy myšleno létání s funkčními modely letadel na vysílačku. S nimi se na letištích o vzdušný prostor asi musíte nějak podělit?

Musí existovat dohoda, že oni létají na jednu stranu a my na druhou. A musí se dodržovat.

Modelářství se tu myslíte na luhačovickém letišti „rozjede“?

Modeláři se nám už hlásí, že by měli zájem. Když jsem byl na radnici za paní starostkou, hovořili jsme spolu i o tom, že se zkontaktujeme s ředitelkou Domu dětí a mládeže. Té spolupráci se rozhodně nebráním. Naši členové jsou všichni vyznavači aktivního způsobu života, takže máme pochopení i pro všechny spolky, které se něčemu věnují .

Vy jste sám někdy modelařil?

Byl jsem dokonce mistr republiky juniorů, ale pak jsem přešel od modelařiny k létání.

A v létání jste také závodil?

Zkoušel jsem to, ale ne příliš úspěšně.Nejsem soutěživý typ.

Co parašutisté, ti ve vašem klubu jsou?

Zatím ne, ale nevylučuji to. Muselo by k tomu být letadlo. Paragáni mají spíš kluby bez své základny. Jdou tam, kde je letadlo, co je vyveze nahoru. Třeba funguje teď v Kunovicích.

Když letíte s menším letadlem a hlásí bouřky, tak víte, že do nich zkrátka nelze letět?

Každý pilot je povinen před letem si prověřit spoustu věcí, včetně počasí. Jde o to, jaké je v místě startu, ale i jaké je na trase a na cílovém letišti a jak se počasí bude asi měnit během cesty. Ale informace z metoradarů dávají hodně možností. A třeba, pokud víte, že jde jen o lokální bouřku, tu jde i obletět, protože ji vidíte. To ani není potřeba to info z radaru.

A zažil jste třeba nějakou dramatickou situaci v letadle při špatném počasí?

Není nebezpečné lítání, pokud máte respekt a když víte o nebezpečí, tak se tomu vyhnete, neletíte vůbec nebo letíte jinudy. Létání není nebezpečné. Nebezpeční jsou jen „stateční piloti“, kteří nemají respekt.

Jak dlouho trvá, než může nováček sám řídit třeba čtyřmístnou Cessnu?

Výcvik je 40 letových hodin, tomu předchází teoretický výcvik. Když se lítá intenzivně, tak to lze absolvovat i za tři měsíce – tedy ten základní výcvik privátního pilota.

Pokud by se někdo chtěl do toho pustit, vy jste schopni i zkoušky s ním udělat?

Děláme jen výcvik. Zkouška se dělá pak na úřadu u komisařů, říká se jim „exeminátoři“.

Když letíte s někým a nepilotujete, bývá to jako někdy u řidičů v autě, že spolujezdec má tendence řidiči do toho mluvit, ať bouřku obletí zprava a ne zleva?

Když jsem v roli instruktora, tak to samozřejmě ovlivňovat musím. Když se jen vezu nemluvím do toho a ve velkém dopravním letadle usínám snad ještě na runwayi.

Jste i milovník velkých letišť? Někteří tam čekají na starty určitých letadel….?

Takový specialista nejsem. Jinak mě ale zajímá velké lítání i malé lítání, protože je to koníček, je to o letadlech ale i o lidech, se kterými se setkáváte. Třeba sem když přijedete, i když se nelétá, vím, že tu potkám lidi, kteří mají podobné životní krédo. To je ten krásný klubový život, co je na tom to nejcennější, není to jen o individuálním létání.

A ve Vaší rodině někdo kromě Vás létání pěstuje?

Mí předkové se tomu nevěnovali. Jen strýc byl letecký mechanik u ČSA. Potomci také nelétají, mám už dospělé děti – syna a dceru a samozřejmě manželku.

Ale svezete je ne?

To ano! A mám už i 3 vnuky. Zrovna teď o víkendu jsem jim tu ukazoval letadla.

A je třeba letiště v Luhačovicích pro letce nějak specifické?

Jsou tady i pro nás zajímavé stoupavé proudy pro plachtaře. Každopádně z letadla je vidět, jak je naše republika krásná a rozmanitá a tady ty vršky v okolí jsou samozřejmě moc pěkné. A okolí letiště má určitě i potenciál pro další aktivity, třeba i nějakou lezeckou stěnu, cyklokrosovou dráhu a podobně.

A nějaký bufet, hospůdku pro veřejnost jste tu nezvažovali?

Je tu sice i cyklostezka, ale přes týden se tu nikdo neobjeví a dnes je dost problém provozovat a uživit hospůdku. Takže když tu bude nějaká veřejná akce pozveme někoho, kdo si přiveze stánek.

A třeba nějaké letecké závody tu dělat budete?

To se uvidí časem.

A termín nějaké akce?

Zatím není ani zkušební provoz. Až to bude zkolaudované, pozveme k oficiálnímu otevření zástupce města a okolních obcí, asi koncem června. Pak asi dáme vědět do leteckého tisku i nějaký termín, kdy by si letiště přiletěli prohlédnout lidé z dalších klubů. A dál se uvidí.

 

 

Hlavní partneři