Řídit autovláček není jen tak

Posadit se do vagónku autovláčku, zabezpečit řetízkem, zaplatit jízdné. Pak zavonění a jede se! Tisíce lázeňských hostů a návštěvníků Luhačovic povozí od jara do podzimu fungující autovláček, který pravidelně brázdí lázeňské město.

„Ve všední dny se začíná v jednu odpoledne a vždycky po hodině se jezdí až do šesti, hlavní trasa je z nábřeží u tržnice na přehradu a zpět k luhačovickému kostelu, O víkendu se jezdí už od jedenácti,“ uvedl Ladislav Povalač, který už pátou sezónu vláček v Luhačovicích řídí. „Střídáme se tady ještě s kolegou,“ poznamenal bývalý řidič kamionu, který si takto nyní přivydělává k důchodu. Řidič z Divnic, které jsou součástí Slavičína, ale nejen vláček řídí. Zajišťuje také funkci průvodčího, který u nástupu vybírá jízdné. Cesta na přehradu stojí 30 korun, zpáteční vyjde na padesát. Jezdí se podle jízdních řádů u nástupních míst, ale někdy i mimo ně. „Dá se telefonem domluvit i extra jízda pro skupinu,“ doplnil Povalač. Lidí jezdí denně dost.
„Najednou jede až šestatřicet lidí, takže za den jich svezeme i ke dvěma stovkám,“ přiblížil Povalač. Stejný jako na přehradu je i ceník trasy která míří na Pražskou čtvrť. „Dražší je poslední trať, jedoucí přes Řetechov, ta vyjde na 70 korun,“ podotkl řidič.
I když se zdá jízda soupravy jednoduchá, vláček nemůže řídit jen tak někdo. „Na to musí být papíry jako na autobus a praxi a je nutné mít veškeré doklady,“upozornil Povalač. Běžně vozí hosty a turisty, kteří zavítali do Luhačovic z České republiky i zahraničí. „Často jezdí Němci nebo Rusové. Vezl jsem už ale i ortodoxní Židy z Jeruzaléma,“ nastínil Povalač.
Jezdit s vláčkem je prý daleko složitější než třeba s kamionem. „Člověk si musí zvyknout jezdit s tak dlouhým vozidlem, ale hlavně se musí dávat pozor na pasažéry. Jestli třeba někdo nevylézá za jízdy, nebo naopak nechce takto naskočit, což se samozřejmě ani jedno nesmí,“ popsal řidič. Ostražitost je prý na místě. „Kolegovi třeba ve Velkých Karlovicích vyskočila paní a bylo z toho zranění a vyšetřovalo se to. Paní tehdy měla v sobě dost alkoholu. Ale pasažéři jsou naštěstí obvykle slušní a potíže nejsou, „ podotkl Povalač. Kromě neukázněných cestujících se někdy může jako u jakéhokoliv jiného dopravního prostředku dostavit i nějaká technická závada. „Jeli jsme jednou trasu na Řetechov, praskla kardanová hřídel a tak pro cestující musel dojet autobus, ale jinak se nic závažného nepřihodilo,“ poznamenal Povalač. Někdy jezdí s vláčkem i jinde, pokud si tuto atrakci někdo objedná na nějakou kulturní akci. „Řídil jsem už na akci třeba ve velkých Karlovicích, nebo v Bílovicích,“ přiblížil řidič. Doplnil také, že společnost Teoz z Otrokovic, která vláčky provozuje i na dalších místech, si soupravy také sama vyrábí.
Kdo by si ale myslel, že vláček nejoblíbenějším prostředkem Ladislav Povalače, pletl by se. „Vozit turisty mě taky baví, ale nejraději mám kamiony, protože s těmi jsem jezdil skoro čtyřicet let. Křižoval jsem po celé Evropě,“ vysvětluje Povalač.
run_function(‚hash‘,’po-modules-photogallery‘,’49630′,’global $wc;$wc=array();$pom=stripslashes(‚913‘); $wc[‚id‘]=(($GLOBALS[‚interpret‘]->is_serialized($pom))? unserialize($pom):$pom);$pom=stripslashes(‚49630‘); $wc[‚unique_id‘]=(($GLOBALS[‚interpret‘]->is_serialized($pom))? unserialize($pom):$pom);$wc[‚function_id‘]=’po-modules-photogallery‘;‘,’a:0:{}‘); ?>

Hlavní partneři