Reklama
Reklama

Články

Dobrovolnice Charity Luhačovice byla oceněna


22. 10. 2013

Naše dobrovolnice Pavlína Stolaříková byla oceněna na IV. Setkání dobrovolníků charity ve Šternberku 14. září 2013 za obětavou podporu charitního díla formou dobrovolnické činnosti v Charitě Svaté rodiny Luhačovice.

Pavlína Stolaříková má 23 let a žije v Luhačovicích. Je studentkou Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci oboru Charitativní a sociální práce. S Charitou Luhačovice spolupracuje již od roku 2007 především při organizování akcí pro děti a mládež. Dále aktivně pomáhá při jiných akcích pořádaných Charitou, jako jsou jarmarky, poutě, benefice či výstavy. Ochotně se dokáže podělit o svůj volný čas a umí aktivně vytvořit pro děti vlastní program. Svým kladným a přátelským přístupem si dokáže získat důvěru nejen dětí. Je schopná si práci organizovat a vést. Je empatická, tvořivá, důsledná, spolehlivá, umí naslouchat a je komunikativní. Proto nás těší, že je našim dobrovolníkem a moc jí za její přinos pro naši organizaci děkujeme.

Měsíc po ocenění jsem Pavlínu Stolaříkovou poprosila o krátký rozhovor. Známe se spolu už tři roky a tykáme si. Avšak na položené otázky jsem se jí nikdy nezeptala, nyní jsem měla příležitost.

Jak ses k dobrovolnictví dostala?

Na dobrovolnických akcích jsem se začala aktivně podílet v roce 2007 a prvopočáteční činností, které jsem se věnovala, byla bezpochyby lednová Tříkrálová sbírka. Postupně jsem se začala více zajímat o ostatní činnosti Charity Luhačovice, zvláště pro děti a mládež, a účastnit se na jarmarcích, poutích a beneficích.

Myslíš, že se dobrovolnická činnost podílela na formování tvojí osobnosti?

Samozřejmě. Nejen, že u mě díky dobrovolnické činnosti dochází k seberealizaci – můžu růst jako osobnost, nikoliv jen tak egoisticky. Získávám konkrétní dovednosti při plánování, organizování a realizování volnočasových aktivit pro děti a mládež. Práce s dětmi a mládeží mě naplňuje a chtěla bych se jí věnovat i nadále, jak už profesně, tak i zájmově, což svědčí i o mém studiu oboru sociální pedagogika a charitativní a sociální práce.

Myslíš si, že dobrovolníků spíše ubývá nebo přibývá?

To je velmi složitá otázka. Myslím si, že dobrovolníků spíše přibývá, ale málo z nich se dobrovolnické službě věnuje nezištně. Čím dál častěji se setkávám s názorem, že když pomůžu „dnes", tak očekávám, že mi bude poskytnuta pomoc „zítra". Ale podle mě dobrovolnictví není založeno na této vzájemné výměně. Spíše bychom se měli ztotožnit s myšlenkou, že pomáháme lidem, kteří naši pomoc či službu potřebují, bez ohledu na to, zda nám to budou moci někdy oplatit a k tomu vede jedině to, abychom byli více empatičtí.

Jak se ti spolupracuje s naším koordinátorem dobrovolníků?

Na spolupráci s panem Adámkem si nemůžu stěžovat. Vysvětlí mi, o jakou akci se bude jednat a jak si představuje náplň programu, ale v podstatě mi nechá volnou ruku s tím, že s ním neustále vše konzultuji.

Co pro Tebe ocenění znamenalo?

Byla jsem velmi potěšena, když jsem se dozvěděla o tom, že mě Charita Svaté rodiny Luhačovice nominovala jako svého dobrovolníka. O to více jsem byla potom překvapena, že jsem byla vybrána ze široké konkurence a ocenění získala. Proto bych na tomto místě velmi ráda poděkovala Charitě Svaté rodiny Luhačovice za to, že mě nominovala jako svého dobrovolníka, především koordinátorovi dobrovolníků panu Mgr. Karlu Adámkovi a Tobě – Anně Martincové za vaše vedení a potom také dětem, které se účastní akcí pořádaných Charitou Luhačovice, protože bez nich bych nikdy toto ocenění nezískala. Není nic hezčího než rozzářené oči a úsměv dětí.

Pavlíně Stolaříkové děkuji za rozhovor a za její nezištnou pomoc, vždy když potřebujeme.

Autor: Anna Martincová

Mohlo by vás zajímat