Resumé Luhovaný Vincent vol. 2

Před více než rokem se skupina mladých lidí, především studentů vysokých a středních uměleckých škol původem z Luhačovic a okolí, rozhodla obohatit kulturní nabídku tohoto lázeňského města a založila občanské sdružení LUHOvaný Vincent. Toto sdružení se stalo pořadatelem stejnojmenného festivalu, který na svém druhém ročníku ve dnech 24. až 26. června 2011 nabídl ochutnávku z mnoha uměleckých žánrů.

 

Atmosféru letošního ročníku velmi podpořila výzdoba interiéru malého (pingpongového) sálu luhačovické sokolovny, ve kterém se odehrávala většina festivalových představení a který fungoval jako celodenní zázemí pro návštěvníky. Sál pomocí tlumeného světla a nábytku připomínal útulný „obývák“.

Festivalový program rozdělený do čtyř sekcí probíhal i na několika dalších místech – v Kině Elektra, kavárně Hotelu Radun a Lázeňském divadle. Luhovaná rána byla spojena s popíjením Vincentky a večery zase žily ve znamení guláše zapíjeného pivem Janáček. Součástí „kulturně-vzdělávací multižánrové smrště“ v Luhačovicích byla i komentovaná prohlídka luhačovické architektury. Nejnavštěvovanějšími programy se staly večerní dvojkoncerty.

 

Vrcholem třídenního programu bylo sobotní představení hry Manon Lescaut v podání brněnského divadla Polárka, které do Lázeňského divadla přilákalo i řadu lázeňských hostů. Klasický námět zpracovaný nápaditým způsobem režisérkou Annou Petrželkovou propojil věkově různorodé publikum.

V pátek odpoledne se v sokolovně rozjela napínavá soutěžní exhibice toho nejlepšího z české, resp. moravské slampoetry. Slampoetry je přednes autorské poezie, je formátem na pomezí literatury a performance a pochází z Chicaga. Pořadatelé chtějí v dalších ročnících na toto představení navázat a založit tak tradici této obdivuhodné disciplíny v Luhačovicích.

Prostor na festivalu získalo v neděli ráno i brněnské amatérské studio se svým představením Storáče, které zpracovalo šest detektivních zápletek v originální formě inscenovaného čtení doplněného o videoprojekci.

 

První podvečerní autorské čtení v útulné kavárně funkcionalistického Hotelu Radun patřilo spisovatelce Markétě Pilátové. Její vystoupení se neslo v duchu atmosféry kultury Latinské Ameriky, přiblížilo osudy českých emigrantů v Brazílii a otevřelo například i palčivou etickou otázku o využívání zvířat při lékařských pokusech.

Marian Palla zase v sobotu rozesmál publikum svými vtipnými a humornými texty, které jsou odrazem jeho jedinečného pohledu na svět, a po nedělním čtení poezie a esejů Bogdana Trojaka, zaměřených na tematiku vína a jídla, se zase všem začaly sbíhat sliny na jazyku.

 

Večerní dvojkoncerty byly stylově rozmanité – v pátek laděné do bigbeatu až punku (Maybe Amy a Bačkůrky z mechu), v sobotu do emocionální post-rockové hudby (Longplay a Eyesore) a v neděli se jednalo o fúzi kytarové a elektronické hudby (Bright Eye, Fertilizer). Taneční afterparty byly také žánrově různorodé – od svižného drum’n’bass až po electro a noisové plochy.

 

Přes den se v zatemněném sále sokolovny promítala pásma studentských krátkých filmů a probíhaly ozvěny festivalů krátkometrážních filmů. Ve filmové sekci se podařilo představit díla s nevšedními filmovými přístupy.

Před první produkcí filmové sekce vystoupil s pozvánkou na Letní filmovou školu v Uherském Hradišti její ředitel Pavel Bednařík. Film Osmdesát dopisů se promítal za účasti režiséra Václava Kadrnky, se kterým následně proběhla beseda. Václav Kadrnka ve svém filmu dokonale navodil atmosféru šedi minulého režimu pomocí vizualizace svých vzpomínek. Film je osobní výpovědí a v rámci současné české kinematografie jde o mimořádně zdařený projekt v oblasti autorského filmu.

Sobotní odpoledne otevřela přednáška historika umění Richarda Vodičky na téma Surrealismus nejen ve výtvarném umění, po níž následoval ryze surrealistický film režiséra Davida Jařaba Hlava-ruce-srdce.

V posluchačsky náročnější přednášce uvedl v neděli odpoledne Jan Gogola ml. argumenty o neexistenci dokumentárního filmu jako filmového druhu zaznamenávajícího realitu. Poté následovalo promítání Gogolova filmu Hranice po našimu a beseda s autorem.

 

Studenti oboru Vizuální studia na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně představili nový způsob interaktivního použití nových médií. Pomocí projektoru, kamery a světelného snímače mohli účastníci festivalu spoluvytvářet malbu světlem na stěnách budovy Finančního úřadu v Luhačovicích.

 

Letos byl program oproti loňskému obohacen o sekci literární a příští rok by organizátoři ještě vedle stávajících sekcí chtěli rozšířit nabídku o sekci výtvarnou a taneční v rámci konceptu „multi- a mezi- žánrovosti“, na kterých se LUHOvaný Vincent zakládá.

Sponzorsky festival podpořili: Město Luhačovice, Nadace děti-kultura-sport, Zlínský kraj, Luhačovické Zálesí, Lázně Luhačovice a další.

 

Děkujeme všem za podporu a spolupráci a těšte se s námi na další hudebně-filmově-divadelně-literárně-výtvarnou nálož. Luhovaný Vincent o.s.

run_function(‚id‘,’41‘,’13177′,’global $wc;$wc=array();$pom=stripslashes(\’135\‘); $wc[\’id\‘]=(($GLOBALS[\’interpret\‘]->is_serialized($pom))? unserialize($pom):$pom);$pom=stripslashes(\’13177\‘); $wc[\’unique_id\‘]=(($GLOBALS[\’interpret\‘]->is_serialized($pom))? unserialize($pom):$pom);$wc[\’function_id\‘]=\’41\‘;‘,’a:0:{}‘); ?>

Akce v Luhačovicích

Velikonoční jarmark s folklorem a ukázkou lidových řemesel
Bílá sobota s předváděním lidových řemesel
Další akce v Luhačovicích…
Hlavní partneři
Vincentka